Pád Francie

Francouzský vliv v Evropě klesá a na vině je do značné míry prezident Jacques Chirac. Před válkou v Iráku se rozhodl správně - americká intervence nebyla nikdy oprávněná a přinesla strašlivé selhání -, takže se ocitl na stejné vlně se sílící evropskou, ba přímo celosvětovou opozicí proti Bushově administrativě. Nepodařilo se mu však přeměnit svou pozici v trvalou vůdčí roli.

Chirakův formát a zkušenosti mu měly umožnit, aby zmobilizoval celou Evropu před krizí, během ní či po ní. On však o takovou roli nikdy neusiloval. Tváří v tvář americkému unilateralismu se mu nedařilo podporovat realistická multilaterální řešení. Právě naopak, přestože měl v otázce Iráku pravdu, dostal se Chirac do izolace, která postupně vzrostla, poněvadž se mu rovněž nepodařilo znovunavázat uspokojivé vztahy s prezidentem Bushem. Pod Chirakem Francie skutečně působí stále arogantněji, jako národ, který je přesvědčen o oprávněnosti svých názorů a univerzalitě svého modelu - což jsou přesně ta obvinění, jež bývají tak často vznášena proti Americe George W. Bushe.

Omyly v otázce Iráku Chirac ještě prohloubil svým přístupem k nové Evropské komisi. Ve staré komisi vedené Romanem Prodim měla Francie silné zastoupení, když Pascal Lamy zastával post komisaře pro obchod. Lamy je všeobecně uznáván pro svou kvalifikaci, intelekt a silnou osobnost. Snaha o udržení váhy Francie v Evropské unii měla vést Chiraka k tomu, aby Lamyho znovu potvrdil ve funkci i poté, co se předsedou komise stal José Manuel Barroso.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/u6OWn6z/cs;