Neúspěch cílování inflace

New York – Centrální bankéři světa jsou úzce provázaným klubem, propadajícím módním vlnám a vlnkám. Na počátku 80. let jim učarovalo kouzlo monetarismu, zjednodušující ekonomické teorie propagované Miltonem Friedmanem. Když se monetarismus zdiskreditoval – za velké újmy zemí, které se mu poddaly –, začala pouť za novou mantrou.

Odpověď přišla v podobě „cílování inflace“, jehož krédem je, že kdykoli růst cen překročí stanovenou hladinu, je třeba zvýšit úrokové sazby. Tento hrnkový recept se stěží opírá o ekonomickou teorii či empirické důkazy; není nijak opodstatněné očekávat, že bez ohledu na zdroj inflace je nejlepší reakcí právě zvýšení úrokových sazeb. Lze doufat, že většina zemí bude mít dostatek zdravého rozumu a cílování inflace nezavede; nebozí občané zemí, které tak učiní, mají mou soustrast. (Na seznam těch, kdo cílování inflace v té či oné podobě oficiálně přijali, patří: Izrael, Česká republika, Polsko, Brazílie, Chile, Kolumbie, Jižní Afrika, Thajsko, Korea, Mexiko, Maďarsko, Peru, Filipíny, Slovensko, Indonésie, Rumunsko, Nový Zéland, Kanada, Velká Británie, Švédsko, Austrálie, Island a Norsko.)

Dnes cílování inflace podstupuje zkoušku – a téměř určitě ztroskotá. Rozvojové země v současnosti nečelí vyšším mírám inflace kvůli žalostnější makroekonomické správě, nýbrž proto, že prudce rostou ceny ropy a potravin a ty tu oproti bohatým zemím představují mnohem větší díl rozpočtu průměrné domácnosti. Například v Číně se inflace blíží 8% a poroste dál. Ve Vietnamu je ještě vyšší a očekává se, že letos dosáhne 18,2%. V Indii činí 5,8%. Naproti tomu americká inflace se drží na 3%. Znamená to, že rozvojové země by měly úrokové sazby zvýšit mnohem víc než USA?

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/sBSpapG/cs;