Evropský hospodářský model žije

Počátkem devadesátých let varovali američtí představitelé, kteří podobně jako já zpracovávali dlouhodobé prognózy pro Clintonovu administrativu, že by bylo ukvapené předpovídat průměrné dlouhodobé tempo růstu vyšší než 2,5% ročně - a že skutečný růst může být nakonec ještě pomalejší. Dnes se ohlížíme za desetiletím, v němž americká ekonomika rostla průměrným tempem 3,4% ročně.

Dnešní Spojené státy jsou vskutku o 9% bohatší, než bychom se ještě před deseti lety odvážili předpovídat, a to i přes stagnaci na trhu práce, z níž vyplývá nejvyšší rozdíl mezi skutečným a potenciálním výkonem za poslední dvě desetiletí. V Americe se ukázalo, že „nová ekonomika" je reálná, a existují všechny důvody věřit, že v příštím desetiletí bude růst rychlejší než v desetiletí minulém.

Zrychlení amerického hospodářského růstu koncem devadesátých let představovalo hádanku pro ty z nás, kteří se dívali přes Atlantik na západní Evropu: kde je evropská „nová ekonomika"? Viděli jsme ji ve Skandinávii a v několika roztroušených kapsách jinde, avšak výrazné promítnutí zdokonalených počítačových a telekomunikačních technologií do růstu výkonu a produktivity v celé ekonomice jako by zde scházelo. Zdálo se, že se Evropa stále více opožďuje za USA.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/XbwwwdU/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.