c071600246f86fc408d11b0b_pa3780c.jpg Paul Lachine

Tvrdé hlavy šéfů eura a měkký MMF

CAMBRIDGE – Evropa je v ústavní krizi. Nikdo podle všeho nemá tu moc, aby prosadil rozumné řešení dluhové krize zemí na jejím okraji. Namísto restrukturalizace zjevně neudržitelných dluhových břemen Portugalska, Irska a Řecka (zemí označovaných anglickým zkratkovým slovem PIG) politici a tvůrci politik naléhají na stále větší záchranné balíčky s čím dál méně realistickými nároky na úsporná opatření. Nejenže všemožně oddalují řešení, ale bohužel valí ze svahu sněhovou kouli, která se rychle nabaluje.

Pravda, prozatím je tento problém stále ještě ekonomicky zvladatelný. Růst eurozóny zasluhuje úctu a PIG tvoří jen 6 % HDP eurozóny. Jenže euroúředníci svéhlavým tvrzením, že tyto země nesužuje problematická solventnost, nýbrž likviditní krize, vystavují riziku celý systém. Významné ekonomiky eurozóny jako Španělsko a Itálie mají své vlastní velké dluhové potíže, zejména s přihlédnutím k chudokrevnému růstu a zřetelně scházející konkurenční schopnosti. Poslední, co potřebují, je přivést lidi k přesvědčení, že vznikla skrytá transferová unie a že reformy a ekonomická restrukturalizace mohou počkat.

Přestavitelé Evropské unie prohlašují, že iniciativně restrukturalizovat dluhy kterékoli členské země by byla katastrofa. Určitě platí, že po jakékoli řecké restrukturalizaci začne řádit nákaza. Šířit se nepřestane, dokud Německo nezbuduje pevný a věrohodný val, nejspíše kolem dluhu centrální vlády Španělska a Itálie. Právě tak by vypadalo střízlivé řešení, jehož by se člověk nadál ve skutečně integrované měnové oblasti. Proč se tedy evropským lídrům toto přechodné řešení zdá tak nepředstavitelné?

https://prosyn.org/HywyQVDcs