CAMBRIDGE – Když nyní Evropská unie a Mezinárodní měnový fond vyčlenili 67.5 miliard eur na záchranu problémových irských bank, chýlí se dluhová krize eurozóny konečně k závěru?
Bohužel ne. Ve skutečnosti se pravděpodobně nacházíme teprve uprostřed krize. Jistě, obrovský a trvalý vzestup růstu by ještě stále mohl vyřešit všechny evropské dluhové problémy – stejně jako dluhové problémy kohokoliv. Tento idylický scénář se však zdá stále méně pravděpodobný. Koncovka se s daleko vyšší pravděpodobností ponese ve znamení vlny odpisů dluhů podobných těm, které v 80. letech ukončily dluhovou krizi v Latinské Americe.
Tak například se schyluje k dalším sanacím, přičemž na prvním místě seznamu figuruje Portugalsko. Vzhledem k tomu, že tato země v minulém desetiletí dosahovala průměrného tempa růstu necelé 1% a její trh práce je zřejmě nejsklerotičtější v Evropě, lze si jen těžko představit, jak by Portugalsko mohlo vyřešit svou mohutnou dluhovou zátěž růstem.
CAMBRIDGE – Když nyní Evropská unie a Mezinárodní měnový fond vyčlenili 67.5 miliard eur na záchranu problémových irských bank, chýlí se dluhová krize eurozóny konečně k závěru?
Bohužel ne. Ve skutečnosti se pravděpodobně nacházíme teprve uprostřed krize. Jistě, obrovský a trvalý vzestup růstu by ještě stále mohl vyřešit všechny evropské dluhové problémy – stejně jako dluhové problémy kohokoliv. Tento idylický scénář se však zdá stále méně pravděpodobný. Koncovka se s daleko vyšší pravděpodobností ponese ve znamení vlny odpisů dluhů podobných těm, které v 80. letech ukončily dluhovou krizi v Latinské Americe.
Tak například se schyluje k dalším sanacím, přičemž na prvním místě seznamu figuruje Portugalsko. Vzhledem k tomu, že tato země v minulém desetiletí dosahovala průměrného tempa růstu necelé 1% a její trh práce je zřejmě nejsklerotičtější v Evropě, lze si jen těžko představit, jak by Portugalsko mohlo vyřešit svou mohutnou dluhovou zátěž růstem.