Jedním z pozitivních účinků fyzického příchodu eura je větsí zprůhlednění rozdílů maloobchodních cen v různých zemích Evropské měnové unie a s tím související tlak tyto ceny vyrovnávat. Argument je prostý: jsou-li vsude ceny ve stejných eurech, ceny stejných aut či podobných bochníků chleba by se na druhé straně hranice neměly lisit. Docházelo by k tomu, že lidé by kupovali tam, kde jsou ceny nízké a prodávali - nebo aspoň nenakupovali - tam, kde jsou ceny vysoké.
Argument je to ale naivní. Člověk totiž nemusí být génius, aby si uměl porovnat ceny aut v Německu s cenami aut ve Francii. Vsichni tak uvažujeme, třeba když se chystáme na dovolenou, tak proč bychom si najednou měli myslet, že nebudeme uvažovat stejně i u dalsích druhů zboží a služeb? Lidé nejsou tak hloupí ani líní, jak si myslí státní úředníci a politici. Ta zajímavá otázka zní takto: nakolik jsou cenové rozdíly důsledkem vyložené neznalosti a netečnosti a nakolik jsou zapříčiněny faktory, jež se s příchodem eura sotva změní?
Nejprve tedy k maloobchodním cenám. Svýcarská bankovní skupina UBS pravidelně zaznamenává cenu 111 druhů zboží v různých městech světa. Srovnání cen v evropských zemích uvádíme v následující tabulce (vztažným bodem je zde hodnota pro Německo). Propastné rozdíly jsou zde vidět na první pohled - kdyby měli například Finové nakupovat ve Spanělsku, jejich kupní síla by rázem vzrostla o padesát procent. Kdyby tedy mělo dojít ke ekvalizaci cen, obyvatelé bohatých zemí by si dopřávali, zatímco lidé v ekonomicky slabsích zemích by ostrouhali. To se ale nestane: navzdory společné měně se cenové rozdíly moc nezmění.
Jedním z pozitivních účinků fyzického příchodu eura je větsí zprůhlednění rozdílů maloobchodních cen v různých zemích Evropské měnové unie a s tím související tlak tyto ceny vyrovnávat. Argument je prostý: jsou-li vsude ceny ve stejných eurech, ceny stejných aut či podobných bochníků chleba by se na druhé straně hranice neměly lisit. Docházelo by k tomu, že lidé by kupovali tam, kde jsou ceny nízké a prodávali - nebo aspoň nenakupovali - tam, kde jsou ceny vysoké.
Argument je to ale naivní. Člověk totiž nemusí být génius, aby si uměl porovnat ceny aut v Německu s cenami aut ve Francii. Vsichni tak uvažujeme, třeba když se chystáme na dovolenou, tak proč bychom si najednou měli myslet, že nebudeme uvažovat stejně i u dalsích druhů zboží a služeb? Lidé nejsou tak hloupí ani líní, jak si myslí státní úředníci a politici. Ta zajímavá otázka zní takto: nakolik jsou cenové rozdíly důsledkem vyložené neznalosti a netečnosti a nakolik jsou zapříčiněny faktory, jež se s příchodem eura sotva změní?
Nejprve tedy k maloobchodním cenám. Svýcarská bankovní skupina UBS pravidelně zaznamenává cenu 111 druhů zboží v různých městech světa. Srovnání cen v evropských zemích uvádíme v následující tabulce (vztažným bodem je zde hodnota pro Německo). Propastné rozdíly jsou zde vidět na první pohled - kdyby měli například Finové nakupovat ve Spanělsku, jejich kupní síla by rázem vzrostla o padesát procent. Kdyby tedy mělo dojít ke ekvalizaci cen, obyvatelé bohatých zemí by si dopřávali, zatímco lidé v ekonomicky slabsích zemích by ostrouhali. To se ale nestane: navzdory společné měně se cenové rozdíly moc nezmění.