Euroamerické dluhové dilema

PALO ALTO – Zámožná Evropa a Amerika, korunní klenoty smíšených kapitalistických demokracií, tonou v deficitech a dluzích kvůli nafouknutým sociálním státům, které dnes buď existují (Evropa) nebo se na nich pracuje (Spojené státy). Zatímco se Evropa usilovně snaží zabránit finanční nákaze a Amerika se usilovně snaží snížit své rekordní schodky, jejich nebezpečná dluhová zatížení ohrožují budoucí životní úroveň a vyvíjejí tlak na domácí a mezinárodní politické instituce. Ratingové agentury hrozí dalším snižováním známek, jiní experti předpovídají konečný rozpad eura a/nebo zánik dolaru coby globální rezervní měny.

Ekonomové Ken Rogoff a Carmen Reinhartová odhadují, že poměry veřejného dluhu k HDP ve výši 90% již znamenají prudce se snižující vyhlídku růstu. Poměr řeckého dluhu k HDP přitom přesahuje 120%, v Itálii je to kolem 100% a USA jsou na úrovni 74%, přičemž ještě před pár lety vykazovaly 40% a nyní se k úrovni 90% rychle blíží. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že každé zvýšení poměru dluhu k HDP o deset procentních bodů snižuje hospodářský růst o 0,2 procentní body. Hrozí tedy riziko, že zvýšení dluhu o 40-50% HDP sníží dlouhodobý růst v některých částech západní Evropy o polovinu a v Americe o třetinu – to je zničující pokles přírůstku životní úrovně dosaženého v průběhu jedné generace.

Ještě horší je, že zátěž bankovních ztrát, která bude dříve či později socializována, a zátěž budoucích nefinancovaných nákladů na veřejné penze a zdravotnictví bývají v oficiálních údajích o dluzích často podhodnocovány. Problematické finance některých místních vlád například v USA a ve Španělsku budou navíc vyvíjet na centrální vlády tlak na poskytnutí fiskální pomoci.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/Lubg3TZ/cs;