Euro - tak brzo na rozcestí?

ŘÍM: Euro má za sebou jen takových šest sedm týdnů života a evropské hospodářské politiky se sesypaly na hromadu. Evropa trpí velký veřejným zadlužením, zdaněním, jenž se blíží 50% národního produktu, už roky vysokou nezaměstnaností a jen nevýrazným růstem. Otázka je proto jednoduchá - jak z toho? Je tím řešením odklon směrem k měnové rigiditě a velkorysým fiskálním politikám, jinými slovy plíživé odstoupení od Paktu stability EU? A problém navíc, strategie zaměstnanosti, které navrhuje, mohou omezit strnulost trhu práce jen nepatrně.

Evropa ale nutně potřebuje zcela opačná opatření: více měnové flexibility, fiskální politiky, které budou omezovat zdanění a státní zadlužení, a nakonec i politiky zaměstnanosti, jež zásadním způsobem přiblíží evropské trhy práce tomu americkému. S tím pak souvisejí následující tři zcela klíčové politiky.

Měnová politika. Evropská centrální banka (ECB) soustavně sleduje cenovou stabilitu, definovanou jako roční inflaci okolo 1%. Bez ohledu na velmi citlivou etapu, kterou právě celosvětové hospodářství prochází, hledá ECB způsob, jak položit základy své antiinflační důvěryhodnosti, a to právě v okamžiku, kdy se poprvé za půlstoletí zjevuje přízrak možné deflace. Dlužníci celého světa čelí riziku bankrotů, které, pokud by se příliš rozšířily, by mohly vést k nesmírně nebezpečné recesi. Volba ECB, kupodivu, ale upřednostňuje politiky, které jsou více zaměřené na vlastní antiinflační pózu, než zmíněnou deflaci.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/hxgknBh/cs;