Summit Evropské unie, který právě skončil v Kodani, více méně stanovil budoucí hranice EU. Deset nových členů ze střední Evropy a Středozemí bude přijato v roce 2004. Další dvě země, Bulharsko a Rumunsko, můžou usilovat o členství o tři roky později. Turecku byl po dlouhém reptání potvrzen statut oficiálně uznaného kandidáta na členství, přestože zůstávají značné pochyby o tom, kdy vlastně země do unie vstoupí.
Vzhledem k tomu, že toto kolo rozšíření bude zřejmě na dlouhou dobu posledním, je neodkladnou nutností, aby se členské státy vážně zamyslely nad přepsáním smluv EU a vyrovnaly se s novou realitou způsobem, který bude dlouhodobě funkční. Konkrétně budou členské státy muset mnohem rozhodněji zvážit vytvoření silné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, a to ze dvou důvodů.
Zaprvé rozšíření přivede EU až na hranice Ruska a bývalého Sovětského svazu. Přistoupí-li Turecko, EU pronikne až do srdce Středního východu. Zadruhé se kvůli strategické revoluci probíhající ve Washingtonu proměňuje mezinárodní kontext, v němž se EU pohybuje. V posledních padesáti letech EU do značné míry mohla spoléhat na laskavé partnerství se Spojenými státy v multilaterálním kontextu. Tento předpoklad už neplatí, přestože rozsah nového amerického unilateralismu neznáme.
Summit Evropské unie, který právě skončil v Kodani, více méně stanovil budoucí hranice EU. Deset nových členů ze střední Evropy a Středozemí bude přijato v roce 2004. Další dvě země, Bulharsko a Rumunsko, můžou usilovat o členství o tři roky později. Turecku byl po dlouhém reptání potvrzen statut oficiálně uznaného kandidáta na členství, přestože zůstávají značné pochyby o tom, kdy vlastně země do unie vstoupí.
Vzhledem k tomu, že toto kolo rozšíření bude zřejmě na dlouhou dobu posledním, je neodkladnou nutností, aby se členské státy vážně zamyslely nad přepsáním smluv EU a vyrovnaly se s novou realitou způsobem, který bude dlouhodobě funkční. Konkrétně budou členské státy muset mnohem rozhodněji zvážit vytvoření silné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, a to ze dvou důvodů.
Zaprvé rozšíření přivede EU až na hranice Ruska a bývalého Sovětského svazu. Přistoupí-li Turecko, EU pronikne až do srdce Středního východu. Zadruhé se kvůli strategické revoluci probíhající ve Washingtonu proměňuje mezinárodní kontext, v němž se EU pohybuje. V posledních padesáti letech EU do značné míry mohla spoléhat na laskavé partnerství se Spojenými státy v multilaterálním kontextu. Tento předpoklad už neplatí, přestože rozsah nového amerického unilateralismu neznáme.