0

Nová politická agenda Evropské unie

VÍDEŇ/BUKUREŠŤ: Již pouhý měsíc po kolínském evropském summitu se začínají rýsovat historické obrysy této schůzky. Kolínský summit byl milníkem nejen proto, že se na něm členské země dohodly na nové bezpečnostní a obranné politice. Zdá se mi spíše, že tato schůzka předznamenala přerod celé agendy Evropské unie, a to na úrovni jak strategické, tak politické.

V „Prohlášení o upevnění všeobecné evropské bezpečnostní a obranné politiky“ se členské země Evropské unie dohodly na ustavení nových stálých bezpečnostních institucí v Bruselu, jako jsou civilní Politicko-vojenská komise nebo armádní Vojenská komise. Také Dohoda o stabilitě na Balkánském poloostrově, která je prvním krokem k přijetí balkánských států do Unie, je jen dalším důkazem, že členské země jsou odhodlány převést slova v činy.

Touto dohodou se vlády členských zemí přiblížily k definování budoucích vnějších hranic Evropské unie: Unie by se tedy měla rozšířit nejen o deset zemí střední a východní Evropy, ale také o země na západním Balkáně. Jde o vysoce významné rozhodnutí, a to nejméně ze čtyř důvodů.

Za prvé, perspektiva členství se balkánským zemím nabízí ne z ekonomických důvodů nebo proto, že by o ně samy zažádaly, nýbrž proto, že je to pro stabilitu v Evropě jako celek politicky a strategicky významné. Je to ostatně vůbec poprvé, kdy iniciativa na rozšíření Evropské unie vzešla z Unie samé, a nikoli jako z žádosti kandidátské země.