0

V Afghánistánu schází aktivita EU

Odstoupení Brita Paddyho Ashdowna od kandidatury na post vyslance OSN v Afghánistánu znamená, že mezinárodní společenství před sebou stále má kus cesty, než bude v této zemi hovořit jediným hlasem. Takového sjednoceného hlasu je zapotřebí, neboť šest let války a největší vojenská operace v dějinách NATO nedokázaly zatím potlačit afghánské povstání, takže čím dál zkorumpovanější vláda prezidenta Hamída Karzáího je stále závislá na přetrvávající přítomnosti mezinárodních sil.

Afghánistán zůstává pátou nejchudší zemí světa a největším producentem opia se slabou centrální státní správou, již dále vyčerpává moc warlordů a tálibánská vzpoura. Tento výsledek plyne z mnoha příčin, ale přinejmenším část viny nese Evropská unie.

Na papíře vypadá úsilí EU působivě. Do armády NATO v Afghánistánu o síle 35 tisíc mužů svými silami přispělo pětadvacet států EU a dnes představují víc než polovinu všech vojáků. Státy EU velí třetině provinčních rekonstrukčních týmů (PRT) a společně s Evropskou komisí uhradily třetinu rekonstrukce země po roce 2001.

Evropská podpora afghánské mise je ale ve skutečnosti omezená a spolupráce mezi největšími vládními dárci v EU a Evropskou komisí zůstává nedostatečná.