V Afghánistánu schází aktivita EU
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Odstoupení Brita Paddyho Ashdowna od kandidatury na post vyslance OSN v Afghánistánu znamená, že mezinárodní společenství před sebou stále má kus cesty, než bude v této zemi hovořit jediným hlasem. Takového sjednoceného hlasu je zapotřebí, neboť šest let války a největší vojenská operace v dějinách NATO nedokázaly zatím potlačit afghánské povstání, takže čím dál zkorumpovanější vláda prezidenta Hamída Karzáího je stále závislá na přetrvávající přítomnosti mezinárodních sil.
Afghánistán zůstává pátou nejchudší zemí světa a největším producentem opia se slabou centrální státní správou, již dále vyčerpává moc warlordů a tálibánská vzpoura. Tento výsledek plyne z mnoha příčin, ale přinejmenším část viny nese Evropská unie.
Na papíře vypadá úsilí EU působivě. Do armády NATO v Afghánistánu o síle 35 tisíc mužů svými silami přispělo pětadvacet států EU a dnes představují víc než polovinu všech vojáků. Státy EU velí třetině provinčních rekonstrukčních týmů (PRT) a společně s Evropskou komisí uhradily třetinu rekonstrukce země po roce 2001.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in