Etika „biobezpečnosti“

Do věd o životě a do biolékařského výzkumu se vloudilo nové, zlověstné slovo: „biobezpečnost“. Tento termín odráží rostoucí povědomí o tom, že prudký rozvoj v těchto oborech sice znamená naději na velké přínosy, ale že znalosti, nástroje a techniky, jež tyto vědecké pokroky umožňují, lze také zneužít a způsobit záměrnou škodu.

Každá snaha se s tímto dilematem „dvojího využití“ vypořádat musí být nakonec mezinárodní, neboť biotechnologický výzkum je ryze globálním podnikem. Při zajišťování toho, aby úsilí o řízení rizik zvýšilo bezpečnost a posílilo mezinárodní spolupráci, která zabrání zhoubnému využití vědeckých pokroků, musí klíčovou úlohu sehrát mezinárodní vědecká obec.

Profesor Ronald Atlas z univerzity v Louisville a já jsme nedávno v časopise Science uveřejnili návrh Etického kodexu pro vědy o životě . S ostře protichůdnými reakcemi se setkal jak návrh, že kodex potřebujeme, tak návrh, co by mělo tvořit jeho obsah. Vědecká obec si čím dál jasněji uvědomuje, že samotná věda není bezhodnotovou činností, a že se proto volba, jaký výzkum se má provádět a jak, musí řídit etickými zásadami. Existuje však ještě skupina vědců, již toto pojetí odmítají a tvrdí, že hledání nových znalostí nesmí svazovat žádná omezení a že etické principy získávají opodstatnění až při aplikaci těchto znalostí.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/PSuCkwY/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.