0

Ekologické dopady války v Libanonu

V jakékoliv válce se hlavní pozornost soustředí na mrtvé, zraněné a vysídlené lidi. Počet osob zabitých v důsledku izraelské ofenzívy proti Libanonu dosahuje v době psaní tohoto článku přibližně 800 Libanonců a 120 Izraelců – pro arabsko-izraelské konflikty to není nikterak atypický poměr. OSN odhaduje počet lidí, kteří museli opustit své domovy, na více než jeden milion, přičemž zhruba 800 000 z nich tvoří Libanonci.

Škody na infrastruktuře a životním prostředí budou navíc citelné i poté, co ustanou boje. Infrastrukturu lze sice opětovně vybudovat mnohem rychleji než obnovit životní prostředí, případně než se vzpamatuje samo, avšak v případě Libanonu jsou oba faktory vzájemně provázány, neboť velkou část ekologických škod zde má na svědomí zničená infrastruktura.

Jak tomu v moderních válkách bývá, jednu z nejviditelnějších – a proto i zpravodajsky nejsledovanějších – forem ekologických škod představují ropné skvrny. Před začátkem války patřily libanonské pláže k nejčistším ve Středozemním moři. Dnes je do značné míry pokrývá ropa. Pro jistý vzácný druh mořské želvy je to špatná zpráva, neboť vajíčka nakladená do písku na těchto plážích během každoročního období kladení by se měla líhnout právě v tuto dobu. Celkové množství ropy, která unikla do moře, dnes vysoce přesahuje 100 000 tun.

Ropné cisterny přirozeně nepředstavují jediný cíl a příbřežní lokality nejsou jedinými zasaženými oblastmi. Na hodnocení škod napáchaných únikem dalších, méně viditelných chemických látek je příliš brzy, ale již nyní lze s jistotou předpokládat, že spodní voda bude ještě dlouho kontaminována. Čím sušší je životní prostředí, tím závažnější je tento problém.