Ekologický dopad tsunami

Zprávám o vlnách tsunami, které sotva před měsícem zdevastovaly jihovýchodní Asii, zcela pochopitelně dominovaly příběhy o smrti, utrpení a fyzickém zničení infrastruktury. Člověk však nebyl sám, kdo pocítil jejich dopad. Postiženy byly rovněž ekosystémy a další živočišné druhy.

Fotografie a videozáběry, které zveřejnily sdělovací prostředky, zachycovaly stromy smetené vlnami a promočenou krajinu. Další zprávy se zmiňovaly o divokých zvířatech, která destrukci unikla, neboť jim jakýsi instinkt napověděl, aby se před příchodem vln tsunami uchýlila do vyšších poloh. Plný rozsah ekologického dopadu tsunami však stále zůstává nedostatečně mediálně popsaný, a to navzdory jeho zjevné důležitosti pro obnovu postižených oblastí i celkový stav těch, kdo katastrofu přežili.

Zkušenosti z předchozích vln tsunami a dalších velkých povodní naznačují, že ekologické škody, které tyto jevy napáchají, mají spojitost s průnikem slané vody do vody podzemní a s mizením či přemisťováním pláží. Tsunami mohou učinit malé a nízko položené ostrovy neobyvatelnými. Vegetace v rozsáhlých nížinných pásech může utrpět značné škody, neboť nad ostatními rostlinnými druhy převládnou mangrovy a traviny odolné vůči slané vodě. V případě vzácných živočišných druhů se specifickými reprodukčními lokalitami, jako jsou mořské želvy, pak mohou účinky tsunami znamenat i vyhynutí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/TzLncy9/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.