Ekologický dopad tsunami

Zprávám o vlnách tsunami, které sotva před měsícem zdevastovaly jihovýchodní Asii, zcela pochopitelně dominovaly příběhy o smrti, utrpení a fyzickém zničení infrastruktury. Člověk však nebyl sám, kdo pocítil jejich dopad. Postiženy byly rovněž ekosystémy a další živočišné druhy.

Fotografie a videozáběry, které zveřejnily sdělovací prostředky, zachycovaly stromy smetené vlnami a promočenou krajinu. Další zprávy se zmiňovaly o divokých zvířatech, která destrukci unikla, neboť jim jakýsi instinkt napověděl, aby se před příchodem vln tsunami uchýlila do vyšších poloh. Plný rozsah ekologického dopadu tsunami však stále zůstává nedostatečně mediálně popsaný, a to navzdory jeho zjevné důležitosti pro obnovu postižených oblastí i celkový stav těch, kdo katastrofu přežili.

Zkušenosti z předchozích vln tsunami a dalších velkých povodní naznačují, že ekologické škody, které tyto jevy napáchají, mají spojitost s průnikem slané vody do vody podzemní a s mizením či přemisťováním pláží. Tsunami mohou učinit malé a nízko položené ostrovy neobyvatelnými. Vegetace v rozsáhlých nížinných pásech může utrpět značné škody, neboť nad ostatními rostlinnými druhy převládnou mangrovy a traviny odolné vůči slané vodě. V případě vzácných živočišných druhů se specifickými reprodukčními lokalitami, jako jsou mořské želvy, pak mohou účinky tsunami znamenat i vyhynutí.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/TzLncy9/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.