Podnikající vysoké skolství

Vysoké skoly mají odedávna významný podíl na ekonomickém rozvoji. Poskytují odbornost, výuku, myslení a základní výzkum, které pro svůj pokrok a růst potřebuje každá země. Jak přímo by se ale akademická instituce měla zapojit do výdělečné činnosti? Začne-li podnikat nebo podporovat podnikání svých studentů nebo učitelů, riskovala by tím podkopání své tradiční nezávislosti? Prohřesila by se vůči otevřené výměně názorů?

Akademický výzkum se v posledních dvaceti letech stává výdělečným podnikem ve stále více zemích. Podle Association of University Technology Managers vzniklo v roce 2000 nejméně 300 firem, jejichž předmětem podnikání je objev některé americké univerzity. Původně americký model z roku 1980, kdy americký Kongres postoupil univerzitám práva dusevního vlastnictví na výsledky federálně financovaného akademického výzkumu, se rozsířil do tak rozličných zemí jako Velká Británie, Svédsko či Zambie.

Ziskově orientovaná akademická věda se nevyhnutelně stala řízeným procesem, jemuž napomáhají univerzitní střediska pro přenos technologií do praxe, podnikatelská centra a tzv. líhně. Učitelé si zakládají soukromé firmy, v nichž často pracují studenti a personál skoly, a přitom si drží svá akademická místa. Univerzity investují do právně nezávislých firem - tzv. líhní -, které nejčastěji působí v oblasti molekulární biologie, informatiky, kombinatorické chemii a dalsích odvětvích.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/9hLGBO4/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.