Konec rusko-čínských příměrů

Před deseti lety bylo intelektuální módou porovnávat reformní procesy v Číně a v Rusku. Bylo vhodnější tak jako Číňané začít ekonomikou, tedy snažit se rychle zbohatnout, aniž by to rozčeřilo vody politicky? Nebo bylo lepší začít politikou, obnovit svobodu a doufat, že prosperita přijde později, což se jevilo jako směřování Ruska za Michaila Gorbačova a Borise Jelcina?

Dnes začala nová komparativní debata. Tentokrát není tématem Rusko versus Čína, protože Rusko už dávno přestalo být předmětem srovnávání. Místo toho se nová komparativní debata věnuje dvěma novým asijským ekonomickým, demografickým a politickým obrům, Číně a Indii. Roční hospodářský růst Číny už 26 let dosahuje zhruba 8-9%; Indie v poslední dekádě zaznamenala obdobné tempo.

V „plochém světě“ globalizace – abychom si vypůjčili trefnou metaforu Thomase Friedmana – Rusko podle všeho už nemá místo. Samozřejmě, Rusko je stále druhou největší jadernou mocností na světě a jako jeden z předních světových vývozců ropy a plynu má prospěch z dnešních vysokých cen energií. Ruská populace nám však mizí před očima. Průměrná délka života dosahuje u mužů pouhých 57 let a v zemi každoročně ubývá bezmála 800 tisíc lidí. Vskutku, Rusko je spíš křehký stát produkující ropu než modernizující se hospodářský gigant.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/3lh3Hf5/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.