Reálné riziko úrokových sazeb

PEKING – Od roku 2007 tlačí finanční krize svět do éry nízkých, ne-li téměř nulových úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování, neboť většina rozvinutých zemí se snaží snížit dluhový tlak a ustálit křehké platební cykly. Navzdory řečem o snadných penězích jako o „novém normálu“ však existuje silné riziko, že se reálné (o inflaci očištěné) úrokové sazby v příštích deseti letech zvýší.

Celková kapitálová aktiva centrálních bank z celého světa dosahují 18 bilionů dolarů neboli 19% globálního HDP – to je dvakrát vyšší míra než před deseti lety. To jim dává spoustu munice k tomu, aby mohly v boji s nejslabším zotavením od velké hospodářské krize navádět tržní úrokové sazby níže. Americký Federální rezervní systém (Fed) snížil od srpna 2007 svou základní úrokovou sazbu desetkrát, a to z 5,25% do pásma mezi nulou a 0,25%, a diskontní sazbu snížil dvanáctkrát (od června 2006) celkem o 550 základních bodů na současných 0,75%. Evropská centrální banka snížila hlavní refinanční sazbu osmkrát na současných 0,75%, tedy celkem o 325 základních bodů. Japonská centrální banka snížila svou úrokovou sazbu dvakrát a její hodnota dnes činí 0,1%. A Bank of England stlačila svou základní sazbu devětkrát – o 525 bodů až na historické minimum 0,5%.

Tato intenzivní snaha snižovat úrokové sazby však pokřivuje alokaci kapitálu. Největším příjemcem levných financí jsou USA, které vykazují nejvyšší schodky a dluh na světě. Vzhledem k tvrdošíjnému přetrvávání suverénní dluhové krize v Evropě stlačily efekty hledání bezpečného útočiště výnos z desetiletých amerických dluhopisů na nejnižší úroveň za posledních 60 let, přičemž desetileté swapové rozpětí – rozdíl mezi fixní sazbou a platebním tokem plovoucí sazby – je záporné, což ukazuje na reálnou ztrátu pro investory.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/tkkIfhr/cs;