Konec neoliberalismu?

NEW YORK – Svět není příliš laskavý k neoliberalismu, tomuto kouzelnému pytlíku myšlenek založených na fundamentalistické představě, že trhy napravují samy sebe, efektivně rozdělují zdroje a dobře slouží veřejnému zájmu. Právě tento tržní fundamentalismus tvořil základ thatcherismu, reaganomiky i takzvaného „washingtonského konsensu“ hájícího privatizaci, liberalizaci i cílené zaměření centrálních bank na inflaci.

Mezi rozvojovými zeměmi probíhal po celé čtvrtstoletí boj a je zřejmé, kdo odešel poražen: země, které sledovaly neoliberální politiku, nejenže ztratily růstový potenciál, ale když už rostly, připadla nepoměrně vysoká část přínosů lidem na vrcholu společnosti.

Třebaže si to neoliberálové nechtějí přiznat, jejich ideologie neuspěla ani v další zkoušce. Nikdo nemůže tvrdit, že finanční trhy odvedly při alokaci zdrojů koncem 90. let hvězdnou práci, když 97% investic do optických vláken muselo „čekat na světlo“ několik let. Tato chyba však měla alespoň jeden nezamýšlený přínos: s klesajícími náklady na telekomunikace se Indie a Čína více zapojily do globální ekonomiky.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/zzrcngK/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.