0

Konec kamikazovského pacifismu? Teror a japonská mírová ústava

Ačkoli jsem věděl, že 7. prosince 2001 budeme vzpomínat šedesáté výročí útoku na Pearl Harbor, nikdy bych si nemyslel, že toto jméno letos tolikrát uslyšíme. Stalo se tak docela prozaicky: to když se loni v kinech objevil disneyovský snímek Pearl Harbor. Po 11. září však mnozí Američané začali o teroristických útocích hovořit jako o ,,prvním útoku na Spojené státy od Pearl Harboru". Jeden člověk mi dokonce řekl, že ,,díky" těmto útokům má Japonsko jedinečnou příležitost očistit své jméno od pearlharborského stigmatu. Cestou, jak toho dosáhnout, měla být japonská vojenská podpora Spojených států.

Kritici japonského obranného postoje bývali během těch dlouhých let často nekompromisní. The Economist Japonce jednou pohrdavě nazval ,,kamikazovskými pacifisty". Skutečností je, že diskuse o bezpečnosti státu vždy v Japonsku vyvolávají bolestivá traumata, vzhledem k trýznivým vzpomínkám na období války a na hrůzy, jež se udály ve městech Hirošima a Nagasaki. Navzdory tomu však Japonsko na zářijové teroristické útoky odpovědělo schválením zvláštního zákona, který zemi dovolil podpořit americkou armádu v boji proti terorismu. Zvláštní protiteroristický zákon, schválený japonským zákonodárným shromážděním v říjnu, umožnil Japonsku vyslat tzv. národní obranné složky přes moře, aby dodávkami, dopravou, servisem, údržbou, nemocničním zázemím atd. podpořily americké jednotky.

I když se tyto obranné jednotky nemohou účastnit boje, je protiteroristický zákon prvním předpisem, který japonským ozbrojeným silám dovoluje zapojit se do vojenských operací mimo japonské území a výsostné vody v době, kdy probíhá otevřená válka. Rychlost, s níž Japonsko po 11. září jednalo, odráží trauma, jež země zažila během války v Perském zálivu před deseti lety. Přestože Japonsko zaplatilo za většinu nákladů na tuto válku zvýšením domácích daní, její podpůrné akce se odehrály bez většího povšimnutí. Ostatně v oznámeních, kterými kuvajtská vláda po skončení války děkovala třiceti zemím mezinárodní koalice, které se obrany Kuvajtu před Irákem účastnily, se slovo ,,Japan" nikdy neobjevilo.

Tyto debaty jsou traumatizující také důvodů institucionálních. Japonská takzvaná ,,mírová ústava", která obsahuje známý článek 9, jímž se zemi zakazuje vlastnit ,,válečný potenciál", vznikla po druhé světové válce pod silným tlakem Spojených států a v atmosféře hluboké sebereflexe nad průběhem a výsledkem války v Tichomoří. Některé z pojmů této nové ústavy byly dokonce tak vzdálené japonské tradici, že pro jejich vyjádření a zápis musely být uměle vytvořeny nové znaky. S nástupem studené války se ovšem článek 9 stal až nepřiměřeně idealistický, alespoň mnohým se tak zdálo. Od té doby je Japonsko svědkem vášnivých konfrontací mezi takzvanými ústavními revizionisty a ostatními, kteří chtějí ústavu zachovat v původním znění.