Konec fiskální svrchovanosti v Evropě

MILÁN – Nebožtík Milton Friedman prohlásil, že společnou měnu – tedy měnovou unii – nelze udržet bez hluboké hospodářské a politické unie. Měl tím na mysli otevřenou ekonomiku, která zajišťuje volný pohyb zboží, pracovních sil a kapitálu, spojenou s disciplinovaným centrálním fiskálním úřadem a silnou centrální bankou. Dva posledně jmenované orgány jsou pilíři silné měny. Pracují v tandemu. Ostatní součásti ale nejsou o nic méně důležité.

Eurozóna, zápolící v současnosti s fiskální nevyvážeností a rizikem svrchovaného zadlužení, má sice silnou a nezávislou centrální banku, ale fiskálně je roztříštěná a politicky jen zčásti sjednocená.

Na scénu vstoupila Maastrichtská smlouva, která teoreticky vynucuje fiskální kázeň, neboť zavádí meze vládních deficitů a hladin zadlužení – zřetelně jde o konstrukci vybudovanou tak, aby zamezovala parazitování na fiskální disciplině ostatních. Záměrem Maastrichtské smlouvy tedy bylo předejít situaci, jakou dnes vidíme v Řecku.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/NKajQ9q/cs;