Konec fiskální svrchovanosti v Evropě

MILÁN – Nebožtík Milton Friedman prohlásil, že společnou měnu – tedy měnovou unii – nelze udržet bez hluboké hospodářské a politické unie. Měl tím na mysli otevřenou ekonomiku, která zajišťuje volný pohyb zboží, pracovních sil a kapitálu, spojenou s disciplinovaným centrálním fiskálním úřadem a silnou centrální bankou. Dva posledně jmenované orgány jsou pilíři silné měny. Pracují v tandemu. Ostatní součásti ale nejsou o nic méně důležité.

Eurozóna, zápolící v současnosti s fiskální nevyvážeností a rizikem svrchovaného zadlužení, má sice silnou a nezávislou centrální banku, ale fiskálně je roztříštěná a politicky jen zčásti sjednocená.

Na scénu vstoupila Maastrichtská smlouva, která teoreticky vynucuje fiskální kázeň, neboť zavádí meze vládních deficitů a hladin zadlužení – zřetelně jde o konstrukci vybudovanou tak, aby zamezovala parazitování na fiskální disciplině ostatních. Záměrem Maastrichtské smlouvy tedy bylo předejít situaci, jakou dnes vidíme v Řecku.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/NKajQ9q/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.