0

Elixír vzdělanosti?

Mnozí lidé považují vzdělávání za všelék. Věří, že společnosti lze proměnit tím, že se nalijí peníze do zvyšování úrovně školství. Avšak byť je správné v moc vzdělávání věřit – mnozí odborníci jsou přesvědčeni, že plodí zdravější a úspěšnější občany –, takový entuziasmus nám neříká ani jak zařídit, aby více dětí zůstávalo ve škole déle, ani jak zajistit, aby se tam naučily užitečné dovednosti.

Dnes se prakticky každé iberoamerické a karibské dítě zapíše do základní školy a většina dokončí několikaleté středoškolské vzdělání – což je oproti době před půlstoletím významný pokrok. Přesto si iberoamerické a karibské děti každý rok osvojí méně dovedností než žáci a studenti v zemích s vysokými příjmy – ba i než v některých jiných rozvojových zemích. Domorodé děti mají výrazně nižší naději na vzdělávací úspěch. Guatemala, Haiti, Honduras, Nikaragua a Paraguay zaostávají i za ostatními latinskoamerickými zeměmi.

Navzdory široce rozšířenému nadšení pro zvyšování účinnosti vzdělávání v Latinské Americe a Karibiku bylo dosud jen málo úsilí věnováno zjišťování jak investice do vzdělávání maximalizovat. Jaké politiky fungují nejlépe?

Existuje bezpočet možností. Světová banka doporučuje decentralizaci školské správy a rozhodovacích procesů, aby školy více vycházely vstříc místním potřebám. Žádné spolehlivé studie však účinnost této strategie nepotvrdily. Dvojjazyčné vzdělávání je dalším návrhem, který vyžaduje hlubší výzkum, chceme-li stanovit jeho přínosy.