Paul Lachine

Hospodářské řízení, jaké EU potřebuje

BRUSEL – Z evropské finanční krize vyplynula dvě ponaučení. Za prvé nelze ničím nahradit včasnou a koordinovanou akci, jakmile se jednotná měna ocitne pod tlakem. A za druhé jsou všechny země eurozóny v podstatě na jedné lodi. Pokud se v ní objeví díra, utopí se všichni.

Rychlejší a sladěnější reakce by bývala mohla omezit dopady krize a tím i její náklady. Evropský fond finanční stability (EFSF), který byl v květnu 2010 narychlo založen s cílem zastavit hnisání, bude zanedlouho schopen vybrat zhruba 500 miliard eur v případě, že kterékoliv další země eurozóny budou čelit vážným problémům s likviditou. A členské státy eurozóny souhlasily, že tento mechanismus finanční stability od roku 2013 zavedou natrvalo, a dokonce že upraví Lisabonskou smlouvu tak, aby předešly jakékoliv právní nejednoznačnosti.

Navzdory tomu všemu se trhy nenechají těmito projevy solidarity v eurozóně přesvědčit. Hodnocení řeckého suverénního dluhu kleslo pod úroveň Egypta. Portugalsko muselo požádat o pomoc EFSF a Mezinárodní měnový fond. Irské banky údajně potřebují dalších 24 miliard eur, aby se udržely nad vodou. A Španělsko dělá, co může, aby se této nákaze vyhnulo.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/YgJGatg/cs;