San Francisco – Rozsáhlé části světa dosud míjí mimořádný globální pokrok zdravotních poměrů, k němuž došlo během uplynulého století. Ba milionům úmrtí ve zbídačených státech lze předejít prevencí a možnostmi léčby, které už bohatý svět využívá.
Letos v zemích s nízkými a středně vysokými příjmy zemře deset milionů dětí. Kdyby tu byla dětská úmrtnost stejná jako ve vyspělých státech, toto číslo by bylo nižší než jeden milion. Naopak kdyby byla dětská úmrtnost taková, jaká byla před pouhými 100 lety v bohatých zemích, toto číslo by se vyhouplo na 30 milionů.
Klíčovým rozdílem mezi současným a tehdejším světem nejsou příjmy, ale odborné znalosti o příčinách nemocí a zákroky usilující o prevenci chorob či alespoň jejich nejzhoubnějších symptomů. Dnešní prostředky ke zlepšování zdravotního stavu jsou tak účinné a levné, že zdravotní poměry by mohly být přiměřeně dobré i v chudých zemích, kdyby tvůrci politik vynaložili i jen relativně málo prostředků na správných místech.
Nedávný výzkum pro Kodaňský konsenzus jmenuje šest mimořádně nákladově efektivních možností, které by řešily některé z nejnaléhavějších zdravotních problémů na planetě. Nejslibnější investicí je léčba tuberkulózy. K asi 90% z celkového počtu 1,6 milionu úmrtí na tuberkulózu v roce 2003 došlo v zemích s nízkými a středně vysokými příjmy. Jelikož tuberkulóza postihuje lidi v produktivním věku, může se stát příčinou chudoby domácností.
Úhelným kamenem boje proti ní je okamžitá terapie pomocí léků první volby, která nevyžaduje důmyslný zdravotní systém. Vynaložením miliardy dolarů na léčbu tuberkulózy v jednom roce by se zachránil milion životů. Poněvadž dobrý zdravotní stav v dlouhodobém výhledu doprovází vyšší míra celonárodního hospodářského blahobytu, ekonomické přínosy mají hodnotu 30 miliard dolarů.
Druhou nákladově nejefektivnější investicí je potírání kardiovaskulárních chorob. Onemocnění srdce se sice v chudých státech nemusí jevit jako naléhavý problém, ale představují víc než čtvrtinu počtu zemřelých. Jen málo uspěla opatření usilující o omezení rizikových faktorů kromě kouření – vysokého příjmu nasycených živočišných tuků, obezity, konzumace alkoholu na večírcích, tělesné nečinnosti a nízké spotřeby ovoce a zeleniny.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Léčba náhlých srdečních slabostí pomocí levných léků je ovšem nákladově efektivní. Vynaložením 200 milionů dolarů by bylo možné odvrátit několik set tisíc úmrtí a přínosy by byly 25krát vyšší než náklady.
Třetí možností je prevence a léčba malárie. Miliarda dolarů by rozšířila distribuci insekticidy ošetřených moskytiér a usnadnila zajišťování vysoce účinné léčby. Tím by se zachránilo víc než milion dětských životů a vznikly by ekonomické přínosy v hodnotě 20 miliard dolarů. Rodící se Zařízení lékové dostupnosti – malárie (AMFm) je obzvlášť přitažlivým mechanismem pro nasazení zdrojů k potírání malárie.
Čtvrtou alternativou pro tvůrce politik je zaměřit se na iniciativy zacílené na zdraví dětí. Nejlepší opatření jsou dobře známá: rozšíření imunizace, propagace kojení, posilování využití jednoduchých a levných léků na průjmy a dětský zápal plic, zajištění široké distribuce nezbytných stopových prvků a rozšiřování využití antiretrovirálních léků a náhražek mateřského mléka s cílem zabránit přenosu HIV z matky na dítě.
Zřejmě nejzásadnějšími opatřeními jsou rozšiřování imunizace a pokrytí stopovými prvky. Vynaložení miliardy dolarů na tyto iniciativy by mohlo každý rok zachránit milion životů a vytvořit ekonomické přínosy v hodnotě přesahující 20 miliard ročně.
Další možností je snížit počet úmrtí souvisejících s tabákem. Při setrvání u současných trendů si kouření cigaret do roku 2030 vyžádá 10 milionů úmrtí ročně. K většině dojde v chudých zemích.
Zhruba 100 milionů z 200 milionů mladých kuřáků v Číně a asi 40 milionů ze 100 milionů mladých kuřáků v Indii jednou zemře na následky kouření. Mnohovrstevnatý přístup k potlačování kouření je jedním z mnoha prokázaných postupů prevence onemocnění srdce a rakoviny. Obzvlášť účinná je tabáková daň, neboť 10% nárůst ceny snižuje spotřebu o 4-8%.
Šestou možností je brzdit šíření HIV/AIDS. Epidemie AIDS v desítkách zemí po celém světě ohrožuje každý aspekt rozvoje. Jsou tu ale i dobré zprávy: výskyt infekce HIV ve velkých částech Asie a Latinské Ameriky se zpomaluje, což je, zdá se, odrazem (velice nerovnoměrného) posílení programů prevence.
Mezi největší úspěchy v oblasti prevence patří takzvaná „kombinovaná prevence“, která zahrnuje současné a zásadní vystupňování několika intervencí, mimo jiné distribuce kondomů, léčby pohlavně přenosných nemocí, mužské obřízky a kolegiálních zásahů mezi pracovníky v sexuálním průmyslu. Každoroční úspěšná prevence dvou milionů nákaz HIV by vyšla relativně draho, na 2,5 miliardy dolarů, ale přínosy by byly dvanáctkrát vyšší.
Změny, jež obhajujeme, jsou koncipovány tak, aby se zaměřovaly na konkrétní oblasti potřeb, namísto posilování kapacit zdravotnické soustavy. Existuje ale významná výjimka: posilování chirurgické kapacity, zejména v lokálních nemocnicích, může levně (a často rozhodujícím způsobem) řešit břišní potíže. Dlouho zanedbávané investice do chirurgické kapacity by přinesly vysoké zisky.
I kdyby náklady na všechny tyto iniciativy byly dvakrát nebo třikrát vyšší, než odhadujeme, tyto snahy by stále ještě představovaly úžasné příležitosti jak snížit zdravotní nerovnost a prospět světu.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Iran’s mass ballistic missile and drone attack on Israel last week raised anew the specter of a widening Middle East war that draws in Iran and its proxies, as well as Western countries like the United States. The urgent need to defuse tensions – starting by ending Israel’s war in Gaza and pursuing a lasting political solution to the Israeli-Palestinian conflict – is obvious, but can it be done?
The most successful development stories almost always involve major shifts in the sources of economic growth, which in turn allow economies to reinvent themselves out of necessity or by design. In China, the interplay of mounting external pressures, lagging household consumption, and falling productivity will increasingly shape China’s policy choices in the years ahead.
explains why the Chinese authorities should switch to a consumption- and productivity-led growth model.
Designing a progressive anti-violence strategy that delivers the safety for which a huge share of Latin Americans crave is perhaps the most difficult challenge facing many of the region’s governments. But it is also the most important.
urge the region’s progressives to start treating security as an essential component of social protection.
San Francisco – Rozsáhlé části světa dosud míjí mimořádný globální pokrok zdravotních poměrů, k němuž došlo během uplynulého století. Ba milionům úmrtí ve zbídačených státech lze předejít prevencí a možnostmi léčby, které už bohatý svět využívá.
Letos v zemích s nízkými a středně vysokými příjmy zemře deset milionů dětí. Kdyby tu byla dětská úmrtnost stejná jako ve vyspělých státech, toto číslo by bylo nižší než jeden milion. Naopak kdyby byla dětská úmrtnost taková, jaká byla před pouhými 100 lety v bohatých zemích, toto číslo by se vyhouplo na 30 milionů.
Klíčovým rozdílem mezi současným a tehdejším světem nejsou příjmy, ale odborné znalosti o příčinách nemocí a zákroky usilující o prevenci chorob či alespoň jejich nejzhoubnějších symptomů. Dnešní prostředky ke zlepšování zdravotního stavu jsou tak účinné a levné, že zdravotní poměry by mohly být přiměřeně dobré i v chudých zemích, kdyby tvůrci politik vynaložili i jen relativně málo prostředků na správných místech.
Nedávný výzkum pro Kodaňský konsenzus jmenuje šest mimořádně nákladově efektivních možností, které by řešily některé z nejnaléhavějších zdravotních problémů na planetě. Nejslibnější investicí je léčba tuberkulózy. K asi 90% z celkového počtu 1,6 milionu úmrtí na tuberkulózu v roce 2003 došlo v zemích s nízkými a středně vysokými příjmy. Jelikož tuberkulóza postihuje lidi v produktivním věku, může se stát příčinou chudoby domácností.
Úhelným kamenem boje proti ní je okamžitá terapie pomocí léků první volby, která nevyžaduje důmyslný zdravotní systém. Vynaložením miliardy dolarů na léčbu tuberkulózy v jednom roce by se zachránil milion životů. Poněvadž dobrý zdravotní stav v dlouhodobém výhledu doprovází vyšší míra celonárodního hospodářského blahobytu, ekonomické přínosy mají hodnotu 30 miliard dolarů.
Druhou nákladově nejefektivnější investicí je potírání kardiovaskulárních chorob. Onemocnění srdce se sice v chudých státech nemusí jevit jako naléhavý problém, ale představují víc než čtvrtinu počtu zemřelých. Jen málo uspěla opatření usilující o omezení rizikových faktorů kromě kouření – vysokého příjmu nasycených živočišných tuků, obezity, konzumace alkoholu na večírcích, tělesné nečinnosti a nízké spotřeby ovoce a zeleniny.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Léčba náhlých srdečních slabostí pomocí levných léků je ovšem nákladově efektivní. Vynaložením 200 milionů dolarů by bylo možné odvrátit několik set tisíc úmrtí a přínosy by byly 25krát vyšší než náklady.
Třetí možností je prevence a léčba malárie. Miliarda dolarů by rozšířila distribuci insekticidy ošetřených moskytiér a usnadnila zajišťování vysoce účinné léčby. Tím by se zachránilo víc než milion dětských životů a vznikly by ekonomické přínosy v hodnotě 20 miliard dolarů. Rodící se Zařízení lékové dostupnosti – malárie (AMFm) je obzvlášť přitažlivým mechanismem pro nasazení zdrojů k potírání malárie.
Čtvrtou alternativou pro tvůrce politik je zaměřit se na iniciativy zacílené na zdraví dětí. Nejlepší opatření jsou dobře známá: rozšíření imunizace, propagace kojení, posilování využití jednoduchých a levných léků na průjmy a dětský zápal plic, zajištění široké distribuce nezbytných stopových prvků a rozšiřování využití antiretrovirálních léků a náhražek mateřského mléka s cílem zabránit přenosu HIV z matky na dítě.
Zřejmě nejzásadnějšími opatřeními jsou rozšiřování imunizace a pokrytí stopovými prvky. Vynaložení miliardy dolarů na tyto iniciativy by mohlo každý rok zachránit milion životů a vytvořit ekonomické přínosy v hodnotě přesahující 20 miliard ročně.
Další možností je snížit počet úmrtí souvisejících s tabákem. Při setrvání u současných trendů si kouření cigaret do roku 2030 vyžádá 10 milionů úmrtí ročně. K většině dojde v chudých zemích.
Zhruba 100 milionů z 200 milionů mladých kuřáků v Číně a asi 40 milionů ze 100 milionů mladých kuřáků v Indii jednou zemře na následky kouření. Mnohovrstevnatý přístup k potlačování kouření je jedním z mnoha prokázaných postupů prevence onemocnění srdce a rakoviny. Obzvlášť účinná je tabáková daň, neboť 10% nárůst ceny snižuje spotřebu o 4-8%.
Šestou možností je brzdit šíření HIV/AIDS. Epidemie AIDS v desítkách zemí po celém světě ohrožuje každý aspekt rozvoje. Jsou tu ale i dobré zprávy: výskyt infekce HIV ve velkých částech Asie a Latinské Ameriky se zpomaluje, což je, zdá se, odrazem (velice nerovnoměrného) posílení programů prevence.
Mezi největší úspěchy v oblasti prevence patří takzvaná „kombinovaná prevence“, která zahrnuje současné a zásadní vystupňování několika intervencí, mimo jiné distribuce kondomů, léčby pohlavně přenosných nemocí, mužské obřízky a kolegiálních zásahů mezi pracovníky v sexuálním průmyslu. Každoroční úspěšná prevence dvou milionů nákaz HIV by vyšla relativně draho, na 2,5 miliardy dolarů, ale přínosy by byly dvanáctkrát vyšší.
Změny, jež obhajujeme, jsou koncipovány tak, aby se zaměřovaly na konkrétní oblasti potřeb, namísto posilování kapacit zdravotnické soustavy. Existuje ale významná výjimka: posilování chirurgické kapacity, zejména v lokálních nemocnicích, může levně (a často rozhodujícím způsobem) řešit břišní potíže. Dlouho zanedbávané investice do chirurgické kapacity by přinesly vysoké zisky.
I kdyby náklady na všechny tyto iniciativy byly dvakrát nebo třikrát vyšší, než odhadujeme, tyto snahy by stále ještě představovaly úžasné příležitosti jak snížit zdravotní nerovnost a prospět světu.