9

Záchrana skutečného evropského hegemona

MNICHOV – Evropská komise v červnu oznámila, že v oblasti restrukturalizace bank udělá čelem vzad. Peníze na rekapitalizaci problémových bank budou od nynějška přicházet primárně od věřitelů, nikoliv od evropských daňových poplatníků, přičemž o tom, kteří věřitelé budou vypláceni jako první, rozhodne pořadník. To vše jsou vítané kroky, přinejmenším v principu. V praxi však tento plán zdaleka není uspokojivý.

Problém je v tom, že velmi dlouhý seznam výjimek zmenšuje objem vyčlenitelných aktiv do takové míry, že v mnoha případech se stále nebude možné obejít bez veřejných peněz. Dlouhodobý plán vypadá tak, že by se chybějící peníze měly čerpat z fondu vytvořeného samotnými evropskými bankami. Euroskupina (grémium ministrů financí členských zemí eurozóny s účastí komisaře EU pro ekonomické a finanční záležitosti a prezidenta Evropské centrální banky) však navrhuje, aby do té doby zaplnil mezeru Evropský stabilizační mechanismus (ESM) – tedy daňoví poplatníci.

Vzhledem k tomu, že daňoví poplatníci mají podle tohoto plánu financovat garance za vklady do výše až 100 000 eur – což je střední hodnota jmění nizozemské domácnosti a dvojnásobek střední hodnoty německé –, návrh Euroskupiny v podstatě znamená masivní přerozdělení bohatství v Evropě, jehož rozsah zatím veřejnost nechápe.

Extrémně problematická je také představa vyjímání zajištěných dluhů z pořadníku na vyplácení. Tento návrh se sice může jevit jako neškodný a téměř samozřejmý, ale ve skutečnosti tomu tak není: zajištěné dluhy nepotřebují žádnou další ochranu, protože už jsou zajištěné. Z tohoto hlediska je dodatečná ochrana v podobě vynětí z pořadníku nesmírně překvapivá.