ECB a její boj proti centrálnímu bankovnictví

BERKELEY – Když Evropská centrální banka oznámila program nákupů vládních dluhopisů, dala finančním trhům najevo, že se jí tato myšlenka hluboce nelíbí, že se s ní plně neztotožňuje a že od této politiky ustoupí, hned jak to bude možné. ECB zkrátka vyjádřila přesvědčení, že stabilizace cen vládních dluhopisů prostřednictvím podobných nákupů bude pouze dočasná.

Těžko vymyslet více sebezničující způsob, jak uvést v život program nákupů dluhopisů. Tím, že ECB dala hned od počátku najevo nedůvěru ve vlastní politiku, prakticky zajistila její nezdar. Pokud ECB tak evidentně postrádala důvěru v dluhopisy, které nakupovala, proč by to investoři měli cítit jinak?

ECB nadále věří, že finanční stabilita netvoří součást její hlavní náplně. Jak uvedl odstupující prezident Jean-Claude Trichet, ECB má „jen jednu střelku na kompasu, a tou je inflace“. Odmítnutí ECB být věřitelem poslední instance si vynutilo vytvoření náhradní instituce, totiž Evropského fondu finanční stability (EFSF). Na finančních trzích však všichni vědí, že EFSF má nedostatečnou palebnou sílu, aby mohl takový úkol plnit – a že má navíc nepoužitelnou strukturu řízení.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/Rxo8KwG/cs;