0

Trh práce v Nizozemsku: co vězí za novými pracovními příležitostmi

AMSTERDAM: Holanďané s oblibou říkají, že jejich sociální politika je jednou z nejpromyšlenějších na celém světě. Při naší nedávné návštěvě Nizozemska a Německa jsme nicméně zjistili, že Evropa se na Holandsko dívá spíše jako na vzor země s úspěšně fungující hospodářskou politikou. Dosahuje-li nezaměstnanost v Německu, Francii a Itálii téměř deseti procent, pak Evropa může Nizozemí jeho tříprocentní nezaměstnanost opravdu jen závidět.

Nizozemsko je vzácným příkladem úspěšného sociálního státu (tři ústřední frankfurtští bankéři použili při popisu holandské ekonomiky slova „přehřívající se“). Jak k tomu došlo? Někteří to přičítají tzv. „polderovému“ modelu společenské spolupráce mezi zaměstnavateli, odbory a vládou. Nemají ale pravdu. Společenská spolupráce jako taková nezachránila Holandsko před chybami z šedesátých a sedmdesátých let. Jak bychom jí tedy mohli přičítat hospodářskou obnovu země trvající již od poloviny osmdesátých let?

Je pravda, že holandské odbory mírnily mzdové požadavky; to ale není důvod, který podnítil dramatický růst zaměstnanosti. Byly jím totiž strukturální reformy na nizozemském trhu práce, mezi nimiž jednu z hlavních rolí sehrává práce na poloviční úvazek a sezónní a krátkodobá práce.

Cílem podpory práce na poloviční úvazek bylo původně zvýšit podíl žen na trhu práce. Důsledkem zvyšující se dostupnosti pracovních příležitostí na poloviční úvazek a sezónních zaměstnání však byla zvýšená participace obou pohlaví na trhu práce. Běžného zaměstnance na plný úvazek je podle nizozemských zákonů takžka nemožné propustit, zaměstance na poloviční úvazek ale zaměstnavatel propustit může a sezónním pracovníkům není povinen obnovit pracovní smlouvu.