Trh práce v Nizozemsku: co vězí za novými pracovními příležitostmi

AMSTERDAM: Holanďané s oblibou říkají, že jejich sociální politika je jednou z nejpromyšlenějších na celém světě. Při naší nedávné návštěvě Nizozemska a Německa jsme nicméně zjistili, že Evropa se na Holandsko dívá spíše jako na vzor země s úspěšně fungující hospodářskou politikou. Dosahuje-li nezaměstnanost v Německu, Francii a Itálii téměř deseti procent, pak Evropa může Nizozemí jeho tříprocentní nezaměstnanost opravdu jen závidět.

Nizozemsko je vzácným příkladem úspěšného sociálního státu (tři ústřední frankfurtští bankéři použili při popisu holandské ekonomiky slova „přehřívající se“). Jak k tomu došlo? Někteří to přičítají tzv. „polderovému“ modelu společenské spolupráce mezi zaměstnavateli, odbory a vládou. Nemají ale pravdu. Společenská spolupráce jako taková nezachránila Holandsko před chybami z šedesátých a sedmdesátých let. Jak bychom jí tedy mohli přičítat hospodářskou obnovu země trvající již od poloviny osmdesátých let?

Je pravda, že holandské odbory mírnily mzdové požadavky; to ale není důvod, který podnítil dramatický růst zaměstnanosti. Byly jím totiž strukturální reformy na nizozemském trhu práce, mezi nimiž jednu z hlavních rolí sehrává práce na poloviční úvazek a sezónní a krátkodobá práce.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/ZkfZgsD/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.