Trh práce v Nizozemsku: co vězí za novými pracovními příležitostmi

AMSTERDAM: Holanďané s oblibou říkají, že jejich sociální politika je jednou z nejpromyšlenějších na celém světě. Při naší nedávné návštěvě Nizozemska a Německa jsme nicméně zjistili, že Evropa se na Holandsko dívá spíše jako na vzor země s úspěšně fungující hospodářskou politikou. Dosahuje-li nezaměstnanost v Německu, Francii a Itálii téměř deseti procent, pak Evropa může Nizozemí jeho tříprocentní nezaměstnanost opravdu jen závidět.

Nizozemsko je vzácným příkladem úspěšného sociálního státu (tři ústřední frankfurtští bankéři použili při popisu holandské ekonomiky slova „přehřívající se“). Jak k tomu došlo? Někteří to přičítají tzv. „polderovému“ modelu společenské spolupráce mezi zaměstnavateli, odbory a vládou. Nemají ale pravdu. Společenská spolupráce jako taková nezachránila Holandsko před chybami z šedesátých a sedmdesátých let. Jak bychom jí tedy mohli přičítat hospodářskou obnovu země trvající již od poloviny osmdesátých let?

Je pravda, že holandské odbory mírnily mzdové požadavky; to ale není důvod, který podnítil dramatický růst zaměstnanosti. Byly jím totiž strukturální reformy na nizozemském trhu práce, mezi nimiž jednu z hlavních rolí sehrává práce na poloviční úvazek a sezónní a krátkodobá práce.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/ZkfZgsD/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.