Paul Lachine

Tuhý kořínek dolaru

NOVÉ DILLÍ – Pokračující hospodářská krize a vytrvalé schodky Spojených států čím dál silněji zpochybňují úlohu dolaru coby světové kotevní měny. Nedávné kroky k internacionalizaci čínského žen-min-pi vyústily v očekávání blížícího se posunu v globální měnové soustavě. Řada význačných ekonomů, včetně členů výboru Organizace spojených národů vedeného laureátem Nobelovy ceny za ekonomii Josephem Stiglitzem, doporučuje, aby hegemonii dolaru vystřídal „globální rezervní systém“. Dlouhé dějiny globálních kotevních měn ale naznačují, že dny dolaru na výsluní patrně ani zdaleka nejsou sečteny.

Ve starověku Indie hospodařila s obchodním přebytkem vůči římské říši. Jak v prvním století napsal Plinius: „Neuplynul jediný rok, během něhož by Indie z Říma neodvezla 50 milionů sesterciů.“ Tato obchodní nevyváženost zapříčinila neustálé odčerpávání zlatých a stříbrných mincí a vyvolala v Římě nedostatek těchto kovů. Moderním výrazivem řečeno, Římané čelili měnové tísni.

Řím zareagoval snížením obsahu zlata a stříbra (starověký ekvivalent monetizace), což v impériu vyvolalo vleklou inflaci. Četné nálezy římských mincí v Indii však dokládají, že římská ražba byla mezinárodně akceptována ještě dlouho poté, co už muselo být jasné, že obsah zlata a stříbra v ní poklesl.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/gtFGEYi/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.