Disident a Mahátma

DILLÍ – Až se bude tento měsíc předávat Nobelova cena míru v nepřítomnosti letošního laureáta, uvězněného čínského disidenta Lioua Siao-po, možná by bylo moudré vzpomenout na muže, který tuto cenu nikdy nezískal: na Mahátmu Gándhího. Navzdory tomuto opomenutí totiž nemůže být pochyb o Gándhího celosvětovém významu – včetně významu pro Lioua.

Mahátmův obraz dnes figuruje v reklamních kampaních na všechno možné, od počítačů Apple až po pera Mont Blanc. Když film Gándhí Richarda Attenborougha získal v roce 1983 řadu Oscarů, hlásaly filmové plakáty, že „Gándhího vítězství navždy změnilo svět“. Opravdu ho však změnilo?

Tvrzení, že Gándhího postoje znamenaly celosvětovou změnu, se opírá převážně o amerického bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga, který navštívil přednášku o Gándhím, koupil si o Mahátmovi několik knih a přijal nenásilný odpor satjágraha jako pravidlo i metodu. Při vedení boje za zrušení segregace na jihu Spojených států používal King nenásilí účinněji než kdokoliv jiný za hranicemi Indie. „Nenávist plodí nenávist. Násilí plodí násilí,“ hlásal v dnes již legendárních projevech. „Se silami nenávisti se musíme utkat silou duše.“

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/lcTBOUS/cs;