Disident a Mahátma

DILLÍ – Až se bude tento měsíc předávat Nobelova cena míru v nepřítomnosti letošního laureáta, uvězněného čínského disidenta Lioua Siao-po, možná by bylo moudré vzpomenout na muže, který tuto cenu nikdy nezískal: na Mahátmu Gándhího. Navzdory tomuto opomenutí totiž nemůže být pochyb o Gándhího celosvětovém významu – včetně významu pro Lioua.

Mahátmův obraz dnes figuruje v reklamních kampaních na všechno možné, od počítačů Apple až po pera Mont Blanc. Když film Gándhí Richarda Attenborougha získal v roce 1983 řadu Oscarů, hlásaly filmové plakáty, že „Gándhího vítězství navždy změnilo svět“. Opravdu ho však změnilo?

Tvrzení, že Gándhího postoje znamenaly celosvětovou změnu, se opírá převážně o amerického bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga, který navštívil přednášku o Gándhím, koupil si o Mahátmovi několik knih a přijal nenásilný odpor satjágraha jako pravidlo i metodu. Při vedení boje za zrušení segregace na jihu Spojených států používal King nenásilí účinněji než kdokoliv jiný za hranicemi Indie. „Nenávist plodí nenávist. Násilí plodí násilí,“ hlásal v dnes již legendárních projevech. „Se silami nenávisti se musíme utkat silou duše.“

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/lcTBOUS/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.