0

Mizení Evropy

BRUSEL – Co bude za 25 let znamenat být Evropanem? Na rozdíl od Spojených států, jejichž dějiny „tavicího kotle“ propůjčily Američanům vskutku multietnický charakter, se rodilí Evropané stávají ohroženým druhem. Evropa zoufale potřebuje přistěhovalce, avšak zároveň není kulturně připravena je uvítat. Nadcházející desetiletí proto v Evropě přinesou podstatně větší sociální změny než jinde, třebaže povaha těchto změn není ani zdaleka jasná.

Na první pohled se současná evropská debata do značné míry týká politické a hospodářské integrace – otázky, jak daleko by měly národní státy jít při sdružování svých zdrojů a suverénních pravomocí pod hlavičkou Evropské unie. Pod povrchem však skutečné napětí souvisí s přistěhovalectvím a obavami, že národní kultury ohrožuje příliv „cizáků“, bělošských i nebělošských.

V Evropě dnes imigrace běží rychlejším tempem než v USA – oficiálně sem každý rok přijíždějí téměř dva miliony lidí, k nimž je třeba přičíst neznámý počet nezákonných přistěhovalců. Podle nejkonzervativnějšího odhadu statistického úřadu EU Eurostat dosáhne celkový počet nově příchozích do Evropy mezi dneškem a rokem 2050 čísla 40 milionů. Takový příliv nevyhnutelně způsobí, že krajně pravicoví politici v Evropě – již dnes halasní – získají ještě větší podporu.

Strašidlo sílících rasových pnutí je dostatečně znepokojivé. Je to však jen jeden aspekt naléhavé potřeby Evropy „importovat“ lidi z Afriky a Asie. Evropané zakusí také rozpad svých sociálních států a systémů sociálního zabezpečení; existuje riziko, že tolik opečovávaný „evropský model“ penzí, zdravotní péče a podpor v nezaměstnanosti bude nahrazen opovrhovaným a všeobecně obávaným „americkým modelem“. Netřeba dodávat, že se tak nestane proto, že by Evropané bažili po nezhýčkané drsnosti sociálních podmínek v Americe, nýbrž proto, že je to pro evropské vlády jediná cesta, jak se finančně udržet nad hladinou.