Mnoho lidí začalo náhle velmi váhat s používáním termínu „multikulturní společnost“. Případně ho váhají užívat v kladném slova smyslu jako výraz pro žádoucí ideál, k němuž by se společenská realita měla alespoň blížit.
Červencové teroristické útoky v Londýně demonstrovaly sílu i slabinu tohoto konceptu. Londýn je bezpochyby multikulturní metropolí. Pumový atentát v metru, který nijak nerozlišuje oběti, zákonitě zasáhne lidi mnoha kulturních prostředí a přesvědčení.
Když člověk sedí či spíše stojí v „tube“ (jak se londýnské podzemní dráze důvěrně říká), nikdy nepřestane žasnout nad klidem, s nímž židovské matky, muslimští muži, západoindičtí mladíci, jihoasijští byznysmeni a mnoho dalších snášejí tytéž stresující podmínky a pokoušejí se jejich dopad zlehčit tím, že se k sobě navzájem chovají zdvořile. Teroristické útoky nedemonstrovaly pouze to, jak si pomáhají konkrétní lidé, ale i to, jak celé město se všemi složkami lidské směsi dává najevo společného ducha odolnosti.
Mnoho lidí začalo náhle velmi váhat s používáním termínu „multikulturní společnost“. Případně ho váhají užívat v kladném slova smyslu jako výraz pro žádoucí ideál, k němuž by se společenská realita měla alespoň blížit.
Červencové teroristické útoky v Londýně demonstrovaly sílu i slabinu tohoto konceptu. Londýn je bezpochyby multikulturní metropolí. Pumový atentát v metru, který nijak nerozlišuje oběti, zákonitě zasáhne lidi mnoha kulturních prostředí a přesvědčení.
Když člověk sedí či spíše stojí v „tube“ (jak se londýnské podzemní dráze důvěrně říká), nikdy nepřestane žasnout nad klidem, s nímž židovské matky, muslimští muži, západoindičtí mladíci, jihoasijští byznysmeni a mnoho dalších snášejí tytéž stresující podmínky a pokoušejí se jejich dopad zlehčit tím, že se k sobě navzájem chovají zdvořile. Teroristické útoky nedemonstrovaly pouze to, jak si pomáhají konkrétní lidé, ale i to, jak celé město se všemi složkami lidské směsi dává najevo společného ducha odolnosti.