0

Demokratické naděje Iráčanů

Eskalující násilí v Iráku dává vyhlídkám této země chmurný ráz. Zdá se, že sektářské konflikty se den ode dne stupňují a milice masakrují stovky sunnitů a šíitů výhradně na základě jejich náboženské identity.

Přesto by bylo chybou si myslet, že tato krvežíznivost je mezi Iráčany rozšířenou pohnutkou. Američtí ani iráčtí bezpečnostní činitelé sice zatím nenašli způsob, jak milice zkrotit, avšak irácká veřejnost se stále více kloní k představě demokratické a nesektářské vlády pro tuto zemi.

V letech 2004 a 2006 jsem se podílel na organizaci dvou celostátních průzkumů veřejného mínění v Iráku. Porovnání výsledků obou těchto průzkumů ukazuje, že během dvou let, kdy sektářské násilí zesílilo, začali Iráčané stále více vidět svůj osud spíše v národnostním než v komunitním kontextu.

V průběhu tohoto období se podíl Iráčanů, kteří uvedli, že je „velmi důležité“, aby byla v Iráku demokracie, zvýšil z 59% na 65%. Titíž Iráčané přitom viděli spojitost mezi efektivní demokracií a odlukou náboženství od politiky, jak je tomu v západním systému. Celkově se počet respondentů, kteří vyjádřili „silný souhlas“ s tvrzením, že „Iráku by se dařilo lépe, kdyby byly náboženství a politika odděleny“, zvýšil z 27% v roce 2004 na 41% v roce 2006. Obzvláště významné bylo v tomto období zvýšení z 24% na 63% mezi sunnity a z 41% na 65% mezi Kurdy. Názor na tuto otázku uvnitř většinové šíitské komunity zůstává stabilní – v letech 2004 i 2006 s ním vyjádřilo silný souhlas 23% respondentů.