Srpen je měsíc, kdy mají parlamenty už tradičně letní přestávku. Je tedy vhodný čas na analýzu postupného oslabování jejich pozice.
Není to jen britský premiér Tony Blair, kterého dnes v Evropě obviňují z "prezidentialismu". V právě probíhající předvolební kampani v Německu obviňují z téhož německého kancléře Gerharda Schrödera. A italskému premiéru Silviu Berlusconimu se dokonce nelíbí, když mu říkají premiér. Protože je de facto prezidentem rady ministrů, chce, aby ho oslovovali prezidente. Francie, tam samozřejmě panuje prezidentská demokracie.
Pro mnoho uší zní "prezidentialismus" stejně jako americká ústava, ale ti, kteří v tomto trendu tuší další známku amerikanizace Evropy, se mýlí. Američtí prezidenti mají pravomoci, které v souladu s ústavou přísně omezuje Kongres, a tvoří tak jen jeden vrchol mocenského trojúhelníku. Evropští "prezidentští" premiéři jsou naopak spíše "volenými diktátory", jak to kdysi pojmenoval britský lord kancléř neboli předseda sněmovny lordů.
Srpen je měsíc, kdy mají parlamenty už tradičně letní přestávku. Je tedy vhodný čas na analýzu postupného oslabování jejich pozice.
Není to jen britský premiér Tony Blair, kterého dnes v Evropě obviňují z "prezidentialismu". V právě probíhající předvolební kampani v Německu obviňují z téhož německého kancléře Gerharda Schrödera. A italskému premiéru Silviu Berlusconimu se dokonce nelíbí, když mu říkají premiér. Protože je de facto prezidentem rady ministrů, chce, aby ho oslovovali prezidente. Francie, tam samozřejmě panuje prezidentská demokracie.
Pro mnoho uší zní "prezidentialismus" stejně jako americká ústava, ale ti, kteří v tomto trendu tuší další známku amerikanizace Evropy, se mýlí. Američtí prezidenti mají pravomoci, které v souladu s ústavou přísně omezuje Kongres, a tvoří tak jen jeden vrchol mocenského trojúhelníku. Evropští "prezidentští" premiéři jsou naopak spíše "volenými diktátory", jak to kdysi pojmenoval britský lord kancléř neboli předseda sněmovny lordů.