Srpen je měsíc, kdy mají parlamenty už tradičně letní přestávku. Je tedy vhodný čas na analýzu postupného oslabování jejich pozice.
Není to jen britský premiér Tony Blair, kterého dnes v Evropě obviňují z "prezidentialismu". V právě probíhající předvolební kampani v Německu obviňují z téhož německého kancléře Gerharda Schrödera. A italskému premiéru Silviu Berlusconimu se dokonce nelíbí, když mu říkají premiér. Protože je de facto prezidentem rady ministrů, chce, aby ho oslovovali prezidente. Francie, tam samozřejmě panuje prezidentská demokracie.
Pro mnoho uší zní "prezidentialismus" stejně jako americká ústava, ale ti, kteří v tomto trendu tuší další známku amerikanizace Evropy, se mýlí. Američtí prezidenti mají pravomoci, které v souladu s ústavou přísně omezuje Kongres, a tvoří tak jen jeden vrchol mocenského trojúhelníku. Evropští "prezidentští" premiéři jsou naopak spíše "volenými diktátory", jak to kdysi pojmenoval britský lord kancléř neboli předseda sněmovny lordů.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Despite an increasingly challenging economic and geopolitical environment, the global economy performed better than expected over the past year. But although analysts’ projections for 2023 were too pessimistic, it appears that consensus forecasts for the coming year may have have swung too far in the opposite direction.
worries that domestic political divisions and market volatility could exacerbate financial vulnerabilities.
If COP28 is to be judged a success, the UAE, as the summit’s host, and other hydrocarbon producers should promise to dedicate some of the windfall oil and gas profits they earned last year to accelerating the green transition in the Global South. Doing so could encourage historic and current emitters to pay their fair share.
urges oil-exporting countries to kickstart a program of green investment in the Global South at COP28.
Srpen je měsíc, kdy mají parlamenty už tradičně letní přestávku. Je tedy vhodný čas na analýzu postupného oslabování jejich pozice.
Není to jen britský premiér Tony Blair, kterého dnes v Evropě obviňují z "prezidentialismu". V právě probíhající předvolební kampani v Německu obviňují z téhož německého kancléře Gerharda Schrödera. A italskému premiéru Silviu Berlusconimu se dokonce nelíbí, když mu říkají premiér. Protože je de facto prezidentem rady ministrů, chce, aby ho oslovovali prezidente. Francie, tam samozřejmě panuje prezidentská demokracie.
Pro mnoho uší zní "prezidentialismus" stejně jako americká ústava, ale ti, kteří v tomto trendu tuší další známku amerikanizace Evropy, se mýlí. Američtí prezidenti mají pravomoci, které v souladu s ústavou přísně omezuje Kongres, a tvoří tak jen jeden vrchol mocenského trojúhelníku. Evropští "prezidentští" premiéři jsou naopak spíše "volenými diktátory", jak to kdysi pojmenoval britský lord kancléř neboli předseda sněmovny lordů.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in