Zánik starých parlamentů

Srpen je měsíc, kdy mají parlamenty už tradičně letní přestávku. Je tedy vhodný čas na analýzu postupného oslabování jejich pozice.

Není to jen britský premiér Tony Blair, kterého dnes v Evropě obviňují z "prezidentialismu". V právě probíhající předvolební kampani v Německu obviňují z téhož německého kancléře Gerharda Schrödera. A italskému premiéru Silviu Berlusconimu se dokonce nelíbí, když mu říkají premiér. Protože je de facto prezidentem rady ministrů, chce, aby ho oslovovali prezidente. Francie, tam samozřejmě panuje prezidentská demokracie.

Pro mnoho uší zní "prezidentialismus" stejně jako americká ústava, ale ti, kteří v tomto trendu tuší další známku amerikanizace Evropy, se mýlí. Američtí prezidenti mají pravomoci, které v souladu s ústavou přísně omezuje Kongres, a tvoří tak jen jeden vrchol mocenského trojúhelníku. Evropští "prezidentští" premiéři jsou naopak spíše "volenými diktátory", jak to kdysi pojmenoval britský lord kancléř neboli předseda sněmovny lordů.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/vPulo1s/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.