0

Úpadek Francie?

Francouzi jsou proslulí svou citlivostí - ne-li přímo upjatostí - na postavení Francie ve světě. Francouzský stát investuje obrovské finanční částky do propagace francouzského jazyka a kultury, ale přesto si Francouzi bolestně uvědomují, že postavení jejich země ve světě není takové, jaké bývalo kdysi.

Nepřekvapí proto, že zveřejnění zprávy Evropské komise, podle níž úroveň francouzské ekonomiky ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi klesla během deseti let ze třetího na desáté místo, vyvolalo v době posledních prezidentských voleb sebezpytování a polemiku. Netrvalo dlouho a prezident Jacques Chirac obvinil svého soupeře Lionela Jospina, že zapříčinil ,,úpadek Francie".

OECD i Eurostat - evropský orgán, který za tyto údaje odpovídá - se domnívali, že tento aspekt debaty ukončili, když ukázali, že Francie, Německo, Itálie i Velká Británie se těší zhruba stejné průměrné životní úrovni obyvatel. Obecnější spory tím však nevymizely. Ustarané diskuse o ,,úpadku Francie" se znovu vynořily v souvislosti s letošními protesty proti penzijní reformě, s narůstajícími spory ohledně fiskální politiky vůči Evropské komisi i s hašteřením se se Spojenými státy v otázce války v Iráku.

Nejprodávanější knihou literatury faktu ve Francii je dnes polemika Nicolase Bavereze s názvem La France qui tombe (Upadající Francie). Kniha je prošpikována citacemi de Gaullea a Napoleona. Posledních velkolepých úspěchů dosáhla Francie podle autora v sedmdesátých letech, kdy byl zahájen provoz rychlovlaku TGV a letounu Airbus. Baverez zároveň pranýřuje Mitteranda a Chiraka za jejich ,,společný talent vyhrávat volby a měnit Francii v outsidera". Úspěch knihy je sám o sobě známkou určitých problémů. Jakého jsou však druhu?