0

Úpadek Ameriky

První výročí války v Iráku uplynulo a pověst Ameriky i nadále upadá. Před rokem se USA pokusily násilně přimět svět k podpoře nevyprovokované války tvrzením, že každý, kdo nevěří v existenci iráckých zbraní hromadného ničení, je buďto blázen, anebo komplic teroristů. Dnes víme, že bláznem, anebo lhářem byla naopak vláda Spojených států a několik málo jejích spojenců. Ani to však Bushovu administrativu nepřimělo skončit se svým gangsterským chováním.

USA by mohly být obrovskou silou dobra. Studie podobné té, kterou zpracovala Komise pro makroekonomiku a zdraví při Světové zdravotnické organizaci, ukazují, že díky ročnímu národnímu důchodu ve výši 11 bilionů dolarů by Amerika mohla financovat boj s AIDS, malárií, tuberkulózou a mnoha dalšími smrtelnými chorobami za pouhý zlomek peněz, jimiž mrhá v Iráku. Finanční pomoc USA chudým zemím světa je však dnes v poměru k národnímu důchodu nejnižší ze všech dárcovských zemí.

USA mohou být rovněž silou obrovského zla. Vojenský rozpočet Ameriky dnes činí přibližně 450 miliard dolarů, což se zhruba rovná vojenským výdajům celého zbytku světa. Bushova administrativa věří, že za americkou vojenskou sílu si lze koupit bezpečnost, přestože terorismus od války v Iráku vzrostl.

I přes bohatství a vojenskou sílu však bude schopnost Ameriky uplatňovat politickou moc - k dobrému, či ke zlému - v příštích letech upadat, a to nejméně z pěti důvodů:

  • Americký rozpočet je v krizi. Kvůli Bushovým daňovým škrtům a vojenským výdajům, které se podílejí na rozpočtových deficitech ve výši 500 miliard dolarů ročně, budou USA muset zvýšit daně a omezit rozpočtové výdaje, a to bez ohledu na Bushovo opětovné zvolení či nezvolení. Roční vojenský rozpočet, který se od Bushova nástupu do funkce zvýšil o 150 miliard, bude muset být v příštích letech snižován tak, aby se rozpočet dostal zpátky pod kontrolu;
  • USA si mohutně půjčují ze zahraničí. Asijské centrální banky nakoupily americké cenné papíry v hodnotě stamiliard dolarů. Pouze Japonsko vlastní devizové rezervy ve výši asi 750 miliard dolarů a velkou část této hodnoty představují americké pokladniční poukázky. Čína, Hongkong, Indie, Jižní Korea, Singapur a Tchaj-wan disponují devizovými rezervami v hodnotě dalších zhruba 1,1 bilionu dolarů. Stručně řečeno mají USA v Asii obrovský a stále rostoucí dluh. Pouze díky masivním nákupům státních pokladničních poukázek asijskými centrálními bankami se dolar nepropadl ještě hlouběji, než se skutečně stalo;
  • Zbytek světa dohání krok. Velký technologický náskok Ameriky se bude ve srovnání s Brazílií, Čínou, Indií a dalšími významnými hospodářskými oblastmi v rozvojovém světě ztenčovat. Čínská ekonomika bude do 25 let větší než americká - do roku 2050 má být její objem potenciálně o 50% vyšší. Také Indie, která je v průměru značně chudší než Čína, bude rozdíly v bohatství snižovat. Lze si představit, že do roku 2050 bude indická ekonomika přibližně stejně velká jako americká, přičemž počet obyvatel zde bude dosahovat čtyřnásobku a průměrný příjem na hlavu zhruba jedné čtvrtiny amerických hodnot;
  • Snížení hospodářského náskoku omezí relativní geopolitickou moc Ameriky. Čína a Indie, které dohromady představují asi 40% celosvětové populace, začnou hrát na světové scéně mnohem významnější roli. Současné xenofobní reakce na „outsourcing" pracovních míst ve prospěch indických softwarových inženýrů - který je dnes v USA ožehavým politickým tématem - odrážejí hlubší obavy amerických občanů, kteří chtějí zůstat v hospodářském čele. Technologická výkonnost a příjmy Asie však porostou bez ohledu na to, zda se USA uchýlí k protekcionismu. Pro svět to bude dobře, poněvadž dojde k většímu rozšíření prosperity, byť přitom třeba utrpí americké ego.
  • Demografický vývoj oslabí militaristický přístup Ameriky ke světu. Za velkou část podpory vděčí Bush bílým, fundamentalisticky založeným křesťanským mužům. Podle mého názoru dnes právě tato sociální skupina svádí ústupovou bitvu se vzrůstající společenskou mocí žen, přistěhovalců a jiných náboženství. Kromě toho bojuje také proti projevům sekularismu, jaké představuje výuka moderní biologie a evoluční teorie. Zpátečnicky orientovaná agenda náboženské pravice - a manichejský světonázor, který tvoří její základ - je odsouzena k zániku. Americký Úřad pro sčítání lidu nedávno zjistil, že do roku 2050 bude nehispánská bělošská populace ve Spojených státech pravděpodobně představovat pouhou polovinu z celkového počtu obyvatel USA, oproti současným 69%. V roce 2050 bude 24% obyvatel hispánského původu, 14% budou tvořit Afroameričané a 8% Asiaté. USA budou více připomínat svět, zejména pak latinskou Ameriku.