Íránský prezident Mahmúd Ahmadínedžád si svou vášnivou kritikou Spojených států sice možná získává podporu napříč muslimským světem, leč uvnitř Íránu ztrácí sílu. Nové mocenské posty obsazují jeho političtí soupeři a obyvatelstvo je čím dál nespokojenější s postupujícím ekonomickým úpadkem.
Islámská republika má už od svého založení slabý prezidentský úřad. Rozhodující autority požívá Nejvyšší vůdce, nejprve ajatolláh Chomejní a nyní ajatolláh Chameneí. První prezident islámské republiky Abul Hasan Bání Sadr byl rok po svém zvolení z úřadu odvolán. Od té doby režim nepřipouští silného prezidenta a opakovaně prokázal, že úřad je podřízený Nejvyššímu vůdci.
Ahmadínedžádovo zvolení před dvěma lety vyvolalo velká očekávání, poněvadž nový prezident sliboval, že „ceny ropy se projeví na tabuli každé domácnosti v Íránu“ a že ostře zakročí proti korupci. Navzdory tomu jeho první nominace byly odměnami přívržencům a starým známým v Islámských revolučních gardách a milici Basídž, ozbrojených složkách, které během kampaně mobilizovaly voliče v jeho prospěch. Například ministerstvo ropného průmyslu bez výběrového řízení udělilo zakázku za 1,3 miliard dolarů firmě spojované s revolučními gardami a Ahmadínedžád zvolil svého švagra ministrem kabinetu.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínedžád si svou vášnivou kritikou Spojených států sice možná získává podporu napříč muslimským světem, leč uvnitř Íránu ztrácí sílu. Nové mocenské posty obsazují jeho političtí soupeři a obyvatelstvo je čím dál nespokojenější s postupujícím ekonomickým úpadkem.
Islámská republika má už od svého založení slabý prezidentský úřad. Rozhodující autority požívá Nejvyšší vůdce, nejprve ajatolláh Chomejní a nyní ajatolláh Chameneí. První prezident islámské republiky Abul Hasan Bání Sadr byl rok po svém zvolení z úřadu odvolán. Od té doby režim nepřipouští silného prezidenta a opakovaně prokázal, že úřad je podřízený Nejvyššímu vůdci.
Ahmadínedžádovo zvolení před dvěma lety vyvolalo velká očekávání, poněvadž nový prezident sliboval, že „ceny ropy se projeví na tabuli každé domácnosti v Íránu“ a že ostře zakročí proti korupci. Navzdory tomu jeho první nominace byly odměnami přívržencům a starým známým v Islámských revolučních gardách a milici Basídž, ozbrojených složkách, které během kampaně mobilizovaly voliče v jeho prospěch. Například ministerstvo ropného průmyslu bez výběrového řízení udělilo zakázku za 1,3 miliard dolarů firmě spojované s revolučními gardami a Ahmadínedžád zvolil svého švagra ministrem kabinetu.