0

Imperativ slušné práce

NEW YORK – Během uplynulého desetiletí se řady nezaměstnaných celosvětově rozrostly na bezmála 190 milionů osob. Toto číslo zachycuje jen zlomek problému, protože 80% globální pracovní síly se nachází v neformálním sektoru, bez jakýchkoli dávek v nezaměstnanosti či jiné sociální ochrany. Odhaduje se, že přinejmenším 43,5% pracujících – 1,3 miliardy lidí – si nevydělá dost peněz na to, aby sebe a své rodiny dostali nad hranici chudoby ve výši dvou dolarů na den. Očekává se, že nedávné přepočty Světové banky ohledně chudoby toto číslo ještě zvýší.

Růst globálního hospodářství v posledních desetiletích – včetně poslední půle dekády, kdy se mnoha rozvojovým zemím dařilo celkem dobře – evidentně nevytváří dostatek slušných pracovních míst. A současné ekonomické a sociální politiky většinu tohoto deficitu nijak nekompenzují.

Kromě rostoucích počtů nezaměstnaných a podzaměstnaných se ve většině zemí také zhoršují podmínky pro zaměstnané, zejména pro dělníky s nízkým vzděláním a omezenými dovednostmi. Příležitostná práce, outsourcing a práce na smlouvu a subdodavatelskou smlouvu se celosvětově stávají normou, takže oslabují nároky pracujících a vyvolávají větší nejistotu zaměstnání.

Podle nedávné zprávy Organizace spojených národů, nazvané Imperativ zaměstnanosti: Zpráva o celosvětové sociální situaci , do velké míry selhaly národní politiky, jejichž cílem je být protiváhou těchto trendů a nezaměstnanost snížit. Zpráva dokládá, že ve snaze udržet si nebo zlepšit konkurenční schopnost podnikly vlády a zaměstnavatelé po celém světě mnoho kroků ke zvýšení flexibility trhu práce. Tento vývoj však přispěl pouze k vyšší ekonomické nejistotě a větší nerovnosti, a přitom navzdory slibům nedokázal zajistit plnou ani produktivní zaměstnanost.