BANGKOK – Jeden přítel mi nedávno položil zdánlivě naivní otázku: „Co jsou to peníze? Jak poznám, že mohu věřit, že mají takovou cenu, jakou o sobě tvrdí, že mají?“ V úvodu do ekonomiky se učíme, že peníze jsou prostředkem směny. Proč to však akceptujeme? Vždyť bankovky jsou jen kusy papíru s natištěným číslem.
Bankovkám věříme, protože jsme se společně rozhodli důvěřovat vládě, když tvrdí, že sto je sto, nikoliv deset nebo padesát. Peníze jsou proto založeny na důvěře, bez níž žádná společnost nemůže fungovat.
Stejně jako uposlechneme rozkaz našich vůdců, abychom bojovali a umírali, protože věříme jejich úsudku, svěřujeme i své kariéry a peníze těm, kdo stojí v čele Citigroup, Goldman Sachs a dalších podobných bank, neboť věříme, že jejich šéfové budou spravedliví k zaměstnancům i klientům a že jejich obchodní praktiky budou poctivé. Nevyrůstáme v touze pracovat pro křiváky a lháře.
BANGKOK – Jeden přítel mi nedávno položil zdánlivě naivní otázku: „Co jsou to peníze? Jak poznám, že mohu věřit, že mají takovou cenu, jakou o sobě tvrdí, že mají?“ V úvodu do ekonomiky se učíme, že peníze jsou prostředkem směny. Proč to však akceptujeme? Vždyť bankovky jsou jen kusy papíru s natištěným číslem.
Bankovkám věříme, protože jsme se společně rozhodli důvěřovat vládě, když tvrdí, že sto je sto, nikoliv deset nebo padesát. Peníze jsou proto založeny na důvěře, bez níž žádná společnost nemůže fungovat.
Stejně jako uposlechneme rozkaz našich vůdců, abychom bojovali a umírali, protože věříme jejich úsudku, svěřujeme i své kariéry a peníze těm, kdo stojí v čele Citigroup, Goldman Sachs a dalších podobných bank, neboť věříme, že jejich šéfové budou spravedliví k zaměstnancům i klientům a že jejich obchodní praktiky budou poctivé. Nevyrůstáme v touze pracovat pro křiváky a lháře.