0

Zánik globalizačního konsenzu

CAMBRIDGE – Světová ekonomika už jednou zhroucení globalizace zažila. Éra zlatého standardu, typická volným pohybem kapitálu a otevřeným obchodováním, v roce 1914 znenadání skončila a po první světové válce ji už nešlo vzkřísit. Budeme co nevidět svědky podobného globálního hospodářského kolapsu?

Nejde o fantaskní otázku. Přestože ekonomická globalizace ve vyspělých zemích umožnila bezprecedentní úrovně prosperity a pro stovky milionů chudých dělníků v Číně a jinde v Asii je požehnáním, opírá se o vratké pilíře. Na rozdíl od národních trhů, podporovaných obvykle domácími regulačními a politickými institucemi, globální trhy jsou jen „mělce ukotvené“. Neexistuje žádný globální protikartelový orgán, věřitel poslední záchrany, regulační orgán, záchranná sociální síť a samozřejmě ani globální demokracie. Jinými slovy, globální trhy trpí slabou správou, a tedy chabou všeobecnou legitimitou.

Nedávné události zvýšily naléhavost, s níž se o těchto otázkách diskutuje. Prezidentská předvolební kampaň ve Spojených státech upozornila na chatrnost podpory otevřeného obchodu v nejmocnějším státě planety. Krize podřadných hypoték doložila, jak nedostatečnost mezinárodní spolupráce a regulace může zjitřovat křehkost, která je vlastní finančním trhům. Vzestup cen potravin odhalil negativa vzájemné hospodářské závislosti bez globálních programů transferů a kompenzací.

Stoupající ceny ropy zároveň zvýšily přepravní náklady, což vede analytiky k úvahám nad tím, zda se chýlí ke konci éra outsourcingu. A to tu pořád ještě je vynořující se katastrofa změny klimatu, což je dost možná nejvážnější hrozba, jíž kdy svět čelil.