Smrt ruského ženství

Valentina Těreškovová, první sovětská žena kosmonautka – ba vůbec první žena, která vzlétla do vesmíru – nedávno oslavila 70. narozeniny. V jistém rozhovoru vyjádřila své jediné přání: letět na Mars, i kdyby to byla cesta bez možnosti návratu. Šlo o nepřímé přání po okázalé sebevraždě, z okázale prozaického důvodu: kvůli ztrátě existenciálního základu života, již prožívají tisíce ruských žen její generace.

Těreškovové generace, ač zahrnovala téměř celou éru sovětské vlády, byla vychována v tradici ruského ženství. Tato tradice, mnohem starší než sovětský režim, zdůrazňuje ducha oběti – nejen za milované osoby, ale i za velké cíle, jako je revoluce, stát, věda nebo umění –, jemuž se hluboce protiví hromadění peněz a hmotných statků jako smysl života.

Po „perestrojce“ a rozpadu SSSR v roce 1991 tyto ženy své životy ani postoje nezměnily. Neproklely, co dříve oslavovaly, a nepřijaly, co kdysi odsuzovaly. Nezúčastnily se „privatizace“ státního majetku ani nezačaly podnikat, aby si vydělaly.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/cs5NMP5/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.