Smrt národa

Belgii hrozí nebezpečí rozpadu. Už víc než šest měsíců tato země nedokáže sestavit vládu, která by měla tu moc sjednotit francouzsky hovořící Valony (32%) a holandsky hovořící Vlámy (58%). Belgický král Albert II. se zoufale snaží své poddané na cestě k rozštěpení státu zastavit.

Pomineme-li monarchu (který může přijít o práci), komu na tom sejde? V prvé řadě Valonům. Přestože francouzsky hovořící Belgičané v devatenáctém století zahájili evropskou průmyslovou revoluci, v současnosti žijí v zanedbaném rezavějícím kraji závislém na federálních dotacích, jejichž podstatná část pochází z daní úspěšnějších Vlámů, zaměřených na špičkové technologie. Jistý zájem tu má také hrstka holandských pravicových snílků, kteří lpí na vidině sjednocení belgických Flander s holandskou domovinou.

Ti však mají smůlu, protože Vlámové po ničem takovém netouží. Ostatně Belgie se stala nezávislým státem v roce 1830 právě proto, aby vymanila katolické Vlámy a Valony z postavení druhořadých poddaných v holandské protestantské monarchii.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/Frul4Lo/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.