Stíny finanční globalizace

Nedávné pozdvižení na globálních finančních trzích – a likviditní a úvěrová tíseň, jež následovaly – vzbuzuje dvě otázky: jak se stalo, že nesplácené podřadné (sub-prime) hypotéky v amerických státech Kalifornie, Nevada, Arizona a Florida vyústily v celosvětovou krizi? A proč systémové riziko v posledních letech neklesalo, nýbrž vzrůstalo?

Vina by měla jít na vrub fenoménu „sekuritizace“. V minulosti si banky ponechávaly úvěry a hypotéky v účetních knihách, takže jim zůstávalo úvěrové riziko. Tak například během propadu cen nemovitostí ve Spojených státech ke konci 80. let minulého století přišly na buben mnohé banky, jež působily jako hypoteční věřitelé (stavební spořitelny), což vedlo k bankovní krizi, úvěrové tísni a recesi v letech 1990-1991.

Předpokládalo se, že toto systémové riziko – finanční šok vyvolávající prudkou ekonomickou nákazu – se sekuritizací sníží. Finanční globalizace znamenala, že banky už aktiva jako hypotéky nevedly ve svých účetních knihách, ale vložily je do balíčků cenných papírů opřených o aktiva a ty byly prodány investorům na kapitálových trzích po celém světě, takže se riziko šířeji rozprostřelo.

https://prosyn.org/EIjimwtcs