Kulturní předpojatost genetiky

Všechny kultury svým příslušníkům vštěpují představy o tom, kdo jsou, odkud přicházejí a kam společensky patří. Předmoderní Evropa například věřila, že žena, která měla pohlavní styk před uzavřením sňatku, v�sobě může nést stopy svého milého, a že se tedy bude dítě narozené v�manželství podobat spíše jejímu milenci než manželovi. To sloužilo jako ospravedlnění důrazu kladeného na ženskou cudnost.

Lidové představy o dědičnosti jsou obzvlášť mocným kulturním nástrojem, avšak netýkají se pouze předmoderních společností. I současná věda má své kulturní ideologie vážící se k�dědičnosti, jež je často nesnadné odlišit od spletitých dat a špičkových technologií, o nichž jsme přesvědčeni, že vytvářejí objektivní, hodnotami neovlivněné průhledy do světa přírody.

V�oblasti původu člověka je dobře známo, že určitá sekvence lidské DNA se bezmála z�99% shoduje s�odpovídající částí DNA šimpanze. Není proto neobvyklé slýchat úsudek, že nejsme „nic víc“ než šimpanzi (a že jsme tedy odsouzeni k�agresivitě či k�jiným vlastnostem, jež se dnes lidoopům připisují) nebo že si lidoopi zasluhují lidská práva. Společenské významy se opět zaplétají do přesvědčení týkajících se dědičnosti.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/JkeDDYQ/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.