Paul Lachine

Co mají krize společného

NEW YORK – Politici, akademici i novináři obvykle diskutují o globální finanční krizi i o válkách v Afghánistánu a Iráku, jako by tyto věci existovaly paralelně vedle sebe. Dnešní finanční i zahraničně-politické krize jsou však ve skutečnosti úzce propojené. Způsob, jakým se svět rozhodl řešit finanční krizi, proto nabízí zajímavé postřehy o tom, jak by se mělo přistupovat ke krizi zahraničně-politické.

Dnešní zahraničně-politická krize se zdaleka neomezuje na Afghánistán a Irák. Bilance zemí, které přejdou z konfliktu do křehkého míru prostřednictvím vojenské intervence nebo dohodnutého urovnání, je skličující: zhruba polovina se jich později opět uchýlí ke konfliktu, což vede k dalším lidským tragédiím a velkému počtu uprchlíků. Zkrachovalé státy jsou navíc líhní terorismu, obchodu s drogami a lidmi, pirátství a dalších nezákonných aktivit. A pokud jde o druhou polovinu zemí, ve kterých se udrží mír, převážná většina jich zůstane závislá na zahraniční pomoci – což je v kontextu globální finanční krize jen stěží udržitelný model.

Obě krize způsobily po celém světě nesmírné lidské utrpení: tisíce rodin ztratily ve válce své milované, zatímco finanční krize připravila lidi o zaměstnání, živobytí, aktiva, penze i sny a ve většině průmyslových zemí navíc zhoršila fiskální a dluhové podmínky. V důsledku toho požadují daňoví poplatníci v dárcovských zemích větší průhlednost a zodpovědnost při rozdělování jejich peněz doma i v zahraničí – právem.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/4LDtb47/cs;