Paul Lachine

Co mají krize společného

NEW YORK – Politici, akademici i novináři obvykle diskutují o globální finanční krizi i o válkách v Afghánistánu a Iráku, jako by tyto věci existovaly paralelně vedle sebe. Dnešní finanční i zahraničně-politické krize jsou však ve skutečnosti úzce propojené. Způsob, jakým se svět rozhodl řešit finanční krizi, proto nabízí zajímavé postřehy o tom, jak by se mělo přistupovat ke krizi zahraničně-politické.

Dnešní zahraničně-politická krize se zdaleka neomezuje na Afghánistán a Irák. Bilance zemí, které přejdou z konfliktu do křehkého míru prostřednictvím vojenské intervence nebo dohodnutého urovnání, je skličující: zhruba polovina se jich později opět uchýlí ke konfliktu, což vede k dalším lidským tragédiím a velkému počtu uprchlíků. Zkrachovalé státy jsou navíc líhní terorismu, obchodu s drogami a lidmi, pirátství a dalších nezákonných aktivit. A pokud jde o druhou polovinu zemí, ve kterých se udrží mír, převážná většina jich zůstane závislá na zahraniční pomoci – což je v kontextu globální finanční krize jen stěží udržitelný model.

Obě krize způsobily po celém světě nesmírné lidské utrpení: tisíce rodin ztratily ve válce své milované, zatímco finanční krize připravila lidi o zaměstnání, živobytí, aktiva, penze i sny a ve většině průmyslových zemí navíc zhoršila fiskální a dluhové podmínky. V důsledku toho požadují daňoví poplatníci v dárcovských zemích větší průhlednost a zodpovědnost při rozdělování jejich peněz doma i v zahraničí – právem.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/4LDtb47/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.