4

Syrská ponaučení

PRINCETON – Zatímco se Spojené státy a Rusko snaží dojednat konferenci, která může přivést k jednacímu stolu různé strany syrského konfliktu, potenciální západní účastníci by měli přinejmenším přemýšlet o širších důsledcích syrského konfliktu pro diktátory a demokracie po celém světě. Zde jsou dosavadní ponaučení:

Zlosyni pomáhají svým přátelům. Rusové a Íránci jsou ochotni udělat vše, co je potřeba, aby udrželi prezidenta Bašára Asada u moci. Hizballáh zásobovaný Íránem se nyní otevřeně přesunul na bojiště, kde podporuje Asadův režim. Rusko a Írán dál dodávají syrské vládě těžké zbraně a další vojenskou pomoc včetně ruské dodávky moderních protilodních raket s pokročilými radarovými systémy. Tyto rakety pomohou Asadovi nalézt úkryt a odrážet všechny vetřelce v alavitském ministátečku, jenž bude zahrnovat i námořní základnu v Tartúsu, kterou mají v pronájmu Rusové.

Diplomacie bez důvěryhodné hrozby síly je prázdným tlacháním. „Hovořte jemně a noste velkou hůl,“ radil Theodore Roosevelt. Prezident Barack Obama si správně přeje hrát vedoucí úlohu v globálních záležitostech spíše prostřednictvím civilní než vojenské síly; chápe, že vojenská řešení zahraničně-politických problémů jsou nesmírně drahá a často i kontraproduktivní, pokud jde o dlouhodobé prosazování americké bezpečnosti a prosperity.

Zdá se však, že Obamova strategie v Sýrii zní spíše „hovořte hlasitě a odhoďte hůl“. Obama dává znovu a znovu jasně najevo (stejně jako generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen), že nemá zájem zasáhnout v Sýrii vojensky. A americká reakce na nejnovější ruskou zásilku raket? Ministr zahraničí John Kerry prohlásil: „Myslím, že jsme dali jasně najevo, že bychom byli raději, kdyby Rusko pomoc neposkytovalo.“