Následky Angely Merkelové

LONDÝN – Německo vede v Evropské unii opozici proti jakémukoliv odepisování suverénního dluhu krizí zmítaných členských států eurozóny. Místo toho souhlasilo se zavedením sanačních mechanismů, jako jsou Evropský fond finanční stability a Evropský mechanismus finanční stabilizace, které mohou dohromady půjčit až 500 miliard eur (680 miliard dolarů), přičemž Mezinárodní měnový fond je s to poskytnout dalších 250 miliard eur.

V podstatě jde o mechanismy refinancování. Silně zadlužení členové eurozóny se mohou ucházet o půjčku z těchto mechanismů za nižší než komerční sazbu pod podmínkou, že se zavážou k ještě drastičtější fiskální střídmosti. Jistina a úrok z dosud nesplacených dluhů zůstaly nedotčené. Neočekává se tedy, že věřitelé – zejména německé a francouzské banky – utrpí ze stávajících zápůjček ztráty, přičemž dlužníci získají víc času na to, aby si „dali věci doma do pořádku“. Taková je alespoň teorie.

Prozatím tohoto mechanismu využily tři země – Řecko, Irsko a Portugalsko. V polovině července 2011 dosahoval suverénní dluh Řecka 350 miliard eur (160% HDP). Řecká vláda musí v současné době platit za své desetileté dluhopisy úrok 25% a tyto dluhopisy se obchodují na sekundárním trhu s padesátiprocentní slevou.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/8tt6zZC/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.