Robert Skidelsky, a member of the British House of Lords and Professor Emeritus of Political Economy at Warwick University, was a non-executive director of the private Russian oil company PJSC Russneft from 2016 to 2021. The author of a three-volume biography of John Maynard Keynes, he began his political career in the Labour party, became the Conservative Party’s spokesman for Treasury affairs in the House of Lords, and was eventually forced out of the Conservative Party for his opposition to NATO’s intervention in Kosovo in 1999.
LONDÝN – Německo vede v Evropské unii opozici proti jakémukoliv odepisování suverénního dluhu krizí zmítaných členských států eurozóny. Místo toho souhlasilo se zavedením sanačních mechanismů, jako jsou Evropský fond finanční stability a Evropský mechanismus finanční stabilizace, které mohou dohromady půjčit až 500 miliard eur (680 miliard dolarů), přičemž Mezinárodní měnový fond je s to poskytnout dalších 250 miliard eur.
V podstatě jde o mechanismy refinancování. Silně zadlužení členové eurozóny se mohou ucházet o půjčku z těchto mechanismů za nižší než komerční sazbu pod podmínkou, že se zavážou k ještě drastičtější fiskální střídmosti. Jistina a úrok z dosud nesplacených dluhů zůstaly nedotčené. Neočekává se tedy, že věřitelé – zejména německé a francouzské banky – utrpí ze stávajících zápůjček ztráty, přičemž dlužníci získají víc času na to, aby si „dali věci doma do pořádku“. Taková je alespoň teorie.
Prozatím tohoto mechanismu využily tři země – Řecko, Irsko a Portugalsko. V polovině července 2011 dosahoval suverénní dluh Řecka 350 miliard eur (160% HDP). Řecká vláda musí v současné době platit za své desetileté dluhopisy úrok 25% a tyto dluhopisy se obchodují na sekundárním trhu s padesátiprocentní slevou.
To continue reading, register now.
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
orSubscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Already have an account? Log in